Projevy alergické rinitidy (AR) mohou negativním způsobem ovlivnit aktivity dítěte a jeho školní výkon. Některé léky užívané k potlačení AR mohou tento problém ještě zhoršit. Mezi časté potíže patří únava, nesoustředěnost, snížení kognitivního výkonu, podrážděnost a také častější absence ve škole. Výsledkem bývá zhoršení školního prospěchu.
V léčbě AR se obecně nedoporučují antihistaminika 1. generace právě z důvodu jejich sedativního účinku. Zvláště důsledně bychom se antihistaminikům 1. generace měli vyhnout u dětí do 5 let, kde jsou v souvislosti s jejich užíváním zaznamenány i případy úmrtí.
Nesedativní antihistaminika 2. generace jsou doporučována u adolescentů a dospělých, ale pro jejich užití u dětí není zcela jednoznačné doporučení, byť je u nich jejich efekt považován za obdobný účinku u starších pacientů. Nicméně například v rámci The American Academy of Allergy, Asthma & Immunology guidelines je užití antihistaminik 2. generace u dětí k léčbě AR doporučováno jako možnost první volby.
Desloratadin prokázal výsledky při potlačení projevů AR v kontrolovaných klinických studiích u dospělých. Z výsledků nekontrolovaných studií lze předpokládat i jeho efektivitu u dětí ve věku mezi 6 a 12 lety. Jeho bezpečnost a tolerance pacientem byly testovány v dvojitě slepé randomizované placebem kontrolované studii, kde se prokázalo, že je bezpečný a dobře snášený i u pacientů mladších 6 měsíců.
Do otevřené studie provedené v pěti latinskoamerických zemích, jejímž účelem bylo zkoumat efektivitu a bezpečnost desloratadinu u dětských pacientů, bylo zařazeno celkem 455 dětí ve věku od 6 do 12 let se sezónní či celoroční AR. Byly léčeny sirupem obsahujícím desloratadin v dávce 2,5 mg/den po dobu 6 týdnů. 30 % dětí zároveň užívalo kortikosteroidy. 21,3 % pacientů mělo v anamnéze astma. Účinnost desloratadinu byla zkoumána pomocí dotazníku Total Symptom Severity 4 (TSS4), kde byla ošetřujícími lékaři a pečovateli mimo jiné hodnocena závažnost symptomů (kongesce, rinorea, pruritus, kýchání) a četnost výskytu potíží.
Léčba desloratadinem vedla k významnému snížení průměru skóre TSS4 z počátečního 7,54 na 1,96 (p < 0,0001) na konci studie. Došlo ke klinickému zmírnění příznaků včetně kongesce. Výsledky u pacientů užívajících pouze desloratadin (pokles skóre TSS4 ze 7,58 na 2,04; p < 0,0001) byly srovnatelné s nemocnými užívajícími současně i kortikosteroidy (ze 7,44 na 1,79; p < 0,0001). Zmírnění nosní kongesce u pacientů z desloratadinovou monoterapií bylo vyčísleno z 2,14 na 0,66 (p < 0,0001), u pacientů současně užívajících kortikosteroidy z 2,13 na 0,63 (p < 0,0001). 94 % pečovatelů hodnotilo celkové výsledky léčby jako „výrazně lepší“ a „lepší“ oproti počátečnímu stavu.
Nežádoucí příhody se vyskytly u 6 % pacientů (n = 25). Nejčastější byla bolest hlavy (21 %). Žádná z nežádoucích příhod nebyla závažná. Celkem 5 pacientů přerušilo účast ve studii z důvodu následujících nežádoucích příhod: epistaxe (n = 2), bolest hlavy / ospalost (n = 1), žaludeční potíže (n = 1), svědivá vyrážka (n = 1).
Terapie desloratadinem je bezpečná a efektivní pro zlepšení symptomů alergické rinitidy u dětí ve věku mezi 6 a 12 lety.
(norg)
Zdroj: Tassinari P., Suarez N. R., Centeno J. et al. Desloratadine therapy improves allergic rhinitis symptoms in Latin American children aged 6 to 12 Years. World Allergy Organ J 2009; 2 (4): 42–48, doi: 10.1097/WOX.0b013e31819cdfdb.
