Účinnost montelukastu v přídatné léčbě u chronické idiopatické urtikarie
Antileukotrieny reprezentují relativně novou a moderní skupinu farmak, která si vydobyla své pevné místo v léčbě astmatu a alergické rinitidy.
Antileukotrieny reprezentují relativně novou a moderní skupinu farmak, která si vydobyla své pevné místo v léčbě astmatu a alergické rinitidy. Úspěšně se uplatňují také v terapii chronické urtikarie. Tato dermatóza, jejíž příčinu se ve většině případů nepodaří identifikovat, je charakterizována opakovaným výskytem ohraničených svědivých kopřivkových pupenů a/nebo angioedému, jež přetrvávají déle než 6 týdnů. I když se nejedná o život ohrožující onemocnění, má dramatický dopad na kvalitu života pacienta v oblasti sociální, profesionální i osobní.
Léčba chronické kopřivky by měla být vedena kauzálně. Příčina nemoci však není většinou zjištěna, a tak je léčba často pouze symptomatická. Základem léčby urtikarie jsou antihistaminika podávaná v dostatečně vysokých dávkách. Konsenzuální alternativou stupňovité léčby je také podávání H1 antihistaminik s antileukotrieny, zejména s montelukastem či zafirlukastem, nebo kombinovaná léčba H1 a H2 antihistaminiky. K léčbě refrakterních forem těžké urtikarie nebo urtikarie provázené angioedémem či systémovými projevy jsou vyhrazeny kortikosteroidy.
Objasnění role antileukotrienů v léčbě chronické urtikarie je stále předmětem zájmu. Na některé otázky přináší odpovědi retrospektivní studie britských lékařů, jejímž cílem bylo zhodnocení účinnosti montelukastu u pacientů s chronickou idiopatickou urtikarií a dále identifikace klinických projevů či výsledků laboratorních vyšetření, které by predikovaly pozitivní terapeutickou odpověď na montelukast. Do studie byli na základě lékařské dokumentace zařazeni pacienti, kteří byli léčeni montelukastem v letech 2008–2011. Primární cílový ukazatel byl definován jako dosažení adekvátní kontroly urtikarie bez nutnosti zahájení systémové kortikosteroidní terapie.
Přínosnost přídavné léčby montelukastem prokázána
Studie zahrnovala 25 pacientů průměrného věku 33 let (13–66 let) ve složení 10 mužů a 15 žen s průměrnou délkou trvání příznaků urtikarie 3,8 roku, kteří užívali montelukast v dávce 10 mg denně. V hodnoceném souboru vymizely u 12 pacientů (48 %) projevy kopřivky při kombinované léčbě montelukastem spolu s H1 a H2 antihistaminiky. Ve skupině pacientů, kteří na léčbu zareagovali, nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl s ohledem na průměrný věk, délku trvání urtikarie a pohlaví. U 11 pacientů nepřineslo přidání montelukastu žádné symptomatické zlepšení a u dvou pacientů došlo po zahájení léčby montelukastem ke zhoršení projevů kopřivky.
Prediktory odpovědi na léčbu zůstávají neznámou
Přes veškerou snahu se autorům studie nepodařilo odhalit žádné klinické projevy nebo laboratorní markery, které by byly asociovány s pozitivní terapeutickou odpovědí na montelukast. Výsledky studie jsou konzistentní s již publikovanými pracemi, které jasně hovoří ve prospěch použití montelukastu v kombinaci s antihistaminiky u rezistentních pacientů s chronickou idiopatickou urtikarií. I když ne všichni pacienti na tuto léčbu zareagují, potenciální terapeutický přínos bez nutnosti zahájení kortikosteroidní léčby a zlepšení kvality života převažují možný neúspěch. K objasnění významu inhibice leukotrienů v etiopatogenezi chronické idiopatické urtikarie je zapotřebí dalšího výzkumu.
(hkh)
Zdroj: Khan S., Lynch N.: Efficacy of montelukast as added therapy in patients with chronic idiopathic urticaria. Inflamm Allergy Drug Targets. 2012 Mar 28 [Epub ahead of print]
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.