Je známým faktem, že na jaře dochází k většímu počtu sebevražd než v ostatních ročních obdobích. Proč tomu tak je, není ovšem zcela objasněno. Bylo by tu jedno eventuální vysvětlení, a to sice možná spojitost s výskytem sezonní pylové alergie.
Je známým faktem, že na jaře dochází k většímu počtu sebevražd než v ostatních ročních obdobích. Proč tomu tak je, není ovšem zcela objasněno. Bylo by tu jedno eventuální vysvětlení, a to sice možná spojitost s výskytem sezonní pylové alergie. Deprese, úzkost a poruchy spánku jsou rizikovými faktory suicidality. Všechny tyto prvky se ve zvýšené míře vyskytují u jedinců trpících alergickou rhinitidou.
Při pokusech na senzitizovaných krysách následně vystavených aeroalergenům (stromovému pylu) bylo pozorováno jednak agresivní nebo úzkostné chování a jednak zvýšená exprese genů pro Th2 cytokiny zprostředkované alergické reakce v prefrontálním kortexu. Je tedy možné, že mediátory zánětu vznikající při alergické rhinitidě v nosu mohou rezultovat v expresi Th2 cytokinů v mozku a modulovat tím naše chování. Tyto cytokiny byly též objeveny v orbito-frontálním kortexu obětí sebevražd.
Nebylo dosud prokázáno, že by periferní cytokiny mohly překročit hematoencefalickou bariéru. Přesto mohou cytokiny ovlivňovat mozek skrze přímý účinek na cirkumventrikulární orgány, nervus vagus, a dále mohou vznikat de novo v astrocytech a mikrogliích při zánětu. V intranazální dutině je však situace odlišná – je to jediné místo, kde se přímo setkává centrální nervová tkáň (nervus olfactorius) s patogeny, chemikáliemi a alergeny ze vzduchu. Je důležité zmínit, že cestou n. olfactorius a n. trigeminus se mohou velké molekuly dostat až do oblastí mozku, které hrají roli v regulaci nálady. V experimentu na krysách intranazální instilace rekombinantních cytokinů (IL-6 a IL-12) značně ovlivnila průběh experimentálně navozené neurologické poruchy.
Alergie je u pacientů s depresemi častější. Je vidět, že vzájemná propojenost výskytu rizikových faktorů suicidality a alergie by měla být podrobena dalším epidemiologickým a klinickým studiím, neboť spojitost je zřejmá. Kliničtí lékaři by proto měli ve zvýšené míře aktivně vyhledávat symptomy depresí u pacientů s alergiemi a u pacientů s depresemi symptomy alergie.
(tms)
Zdroj: Postolache TT, Komarow H, Tonelli LH. Allergy: a risk factor for suicide? Curr Treat Options Neurol 2008(Sep);10(5):363-376.
