Série kazuistik publikovaná v roce 2012 mapuje tři roky života dětí, které v prvních měsících života prodělaly symptomatickou infekci cytomegalovirem a léčbu antivirotikem.
Cytomegalovirová (CMV) infekce patří mezi nejčastější nákazy prvního roku života s variabilním obrazem co do kliniky a závažnosti. Symptomatická infekce CMV může mít závažný průběh, v dalších letech lze pak až u 70–95 % dětí očekávat percepční nedoslýchavost, opoždění psychomotorického vývoje a řadu dalších postižení. Častější je asymptomatický průběh, který ale může vést ke stejným poruchám u 5–25 % dětí.
Lékem volby CMV je ganciklovir, kterým lze snížit riziko nedoslýchavosti ze 68 na 21 %. Vzhledem k riziku závažných nežádoucích účinků je tato léčba vyhrazena pro nejtěžší případy a literární údaje o dalším vývoji dětí léčených ganciklovirem jsou sporé.
V roce 2012 byla publikována prospektivní observační studie (série kazuistik) 12 rizikových novorozenců s prokázanou CMV infekcí. Diagnóza byla stanovena sérologicky na základě screeningu v průběhu prvních 3 měsíců života, u kandidátů na léčbu ganciklovirem pak byla diagnóza potvrzena PCR. 13 dětí bez sérologicky prokázané infekce bylo sledováno coby kontroly.
Věk dětí při indikaci antivirotika byl 0–119 dní. Tento interval zohledňuje až 3měsíční inkubační dobu CMV. Ganciklovir byl indikován jen u 4 dětí:
Zbývajících 8 dětí s prokázanou CMV infekcí, ale bez výše uvedených symptomů bylo po dobu alespoň 1 měsíce léčeno perorálně isoprinosinem.
Děti s infekcí CMV byly sledovány klinicky a laboratorně po dobu 1 roku, sluchové evokované potenciály byly zopakovány ve věku 12 měsíců. Ve 3 letech byl kompletně zhodnocen vývoj dětí – nemocných i kontrolní skupiny.
Zpoždění vývoje ve 3 letech věku bylo zaznamenáno u 2 dětí z CMV pozitivní skupiny. Žádné z dětí však nevykazovalo sluchový deficit. Statistické porovnání CMV a kontrolní skupiny neprokázalo významný rozdíl v psychomotorickém vývoji ani v dalších sledovaných ukazatelích: frekvenci epileptických záchvatů, výskytu febrilních křečí, senzorické deficitě, celkové nemocnosti.
Vrozená nebo časně postnatálně získaná CMV infekce může mít nejen fulminantní průběh, ale může se odrazit v psychomotorickém vývoji v dalších letech života, jak ukazuje příklad 2 dětí z CMV pozitivní skupiny. Rozdíl mezi výsledky dětí ze CMV pozitivní a kontrolní skupiny nebyl statisticky významný, přičemž jedním z důvodů je jistě malý hodnocený vzorek.
Studie naznačuje, že včasná antivirotická terapie (isoprinosin, u těžkých stavů ganciklovir) může významně zlepšit prognózu a zejména eliminovat obávaný důsledek CMV infekce − percepční nedoslýchavost.
(thr)
Zdroj: Ivanov I. S., Popov N. T., Moshe R. I. et al. Psychomotor development after ganciclovir selectively treated congenital and perinatal cytomegalovirus infection. Folia Med (Plovdiv) 2012; 54 (4): 37–44.
