Po dosažení trvalé virologické odpovědi na léčbu hepatitidy B (HBV) nukleotidovými či nukleosidovými analogy může být přínosná doprovodná léčba imunomodulačními látkami. Autoři předkládané studie hodnotili účinky adjuvantní imunomodulace pomocí inosin pranobexu v léčbě chronické hepatitidy B.
Ideálním cílem léčby HBV je ztráta antigenu HBsAg u HBeAg-pozitivních i negativních pacientů. Tohoto cíle je však zřídkakdy dosaženo pomocí dostupné léčby (krátkodobé terapie interferony a dlouhodobé léčby nukleotidovými či nukleosidovými analogy). Ztráta antigenu HBeAg a sérokonverze na anti-HBe protilátky, jíž je docíleno u 18−30 % HBeAg-pozitivních pacientů, a trvalá virologická suprese HBV DNA udržitelná bez medikace se považuje za uspokojivé dosažení cíle léčby.
Dlouhodobá terapie analogy nukleotidů potlačuje HBV DNA, ale dosud není jasné, za jakých okolností může být léčba ukončena. Po ukončení terapie často dochází k rychlé reaktivaci viru a nárůstu sérového HBeAg a HBV DNA s klinickou exacerbací hepatitidy, někdy může dojít k selhání jater a případně i k smrti pacienta. Po dosažení udržitelné virologické odpovědi na léčbě je kvantitativní stanovení HBsAg důležitým markerem průběhu onemocnění.
Zdá se, že přidání imunomodulační látky k terapii má příznivý vliv na průběh chronického onemocnění HBV. Takovouto imunomodulační látkou je i inosin pranobex, na který se zaměřili autoři výzkumu prezentovaného níže.
Studie se účastnilo 9 pacientů s HBV, kteří dosáhli trvalé virologické odpovědi (suprese HBV DNA) při léčbě tenofovirem či lamivudinem. Při zahájení studie byla u 5 pacientů prokázána negativita antigenu HBe (HBeAg), u 4 pacientů byl test pozitivní.
Po dosažení trvalé virologické odpovědi užívali pacienti inosin pranobex v dávce 3 g/den perorálně (5 dnů v týdnu) po dobu 21−27 měsíců. Každé 3 měsíce byly hodnoceny hladiny antigenu HBs (HBsAg) a HBV DNA v krevním séru.
U 4 HBeAg-negativních pacientů byl po přídavku inosin pranobexu k léčbě pozorován počáteční nárůst titru HBsAg. Po 15 měsících kombinované léčby byla u 4 pacientů pozorována redukce hladin HBsAg o > 50 % oproti výchozímu stavu (p = 0,043).
U HBeAg-pozitivních pacientů nedošlo k signifikantní redukci HBsAg během doby sledování. U 3 pacientů došlo k počátečnímu nárůstu titru HBsAg a poté k poklesu hladin HBsAg o přibližně 30 % oproti výchozímu stavu po 18 měsících kombinované léčby. U zbývajícího pacienta nastala redukce HBsAg o 70 % v měsíci 27. U 3 pacientů navíc došlo k vymizení HBeAg.
Pokles hladin HBsAg byl při kombinované léčbě s inosin pranobexem výraznější u HBeAg negativních pacientů, což nebylo pozorováno při monoterapii nukleotidovými analogy. Kombinace inosin pranobexu s nukleotidovými analogy je bezpečná a dobře tolerovaná.
(este)
Zdroj: Krastev Z. et al. Inosine pranobex (Isoprinosine) – a potential adjuvant in the management of chronic HBV infection. MedInform 2015; 1 : 86−97.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
