Lékem 1. volby je u diabetiků 2. typu již dlouhé roky metformin, další antidiabetika je možné nasadit až po selhání léčby tímto preparátem. Metformin je indikovaný u všech pacientů s DM2 a podle doporučení odborných společností (Česká diabetologická společnost ČLS JEP /ČDS/, Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP /SVL/, Evropská asociace pro studium diabetu /EASD/, Americká diabetologická asociace /ADA/) i u osob s prediabetem.
V posledních několika letech jsou deriváty sulfonylurey na základě stanovisek odborných společností (ADA, EASD, ČDS) doporučovány v rámci kombinační terapie až jako 2.–5. alternativa. Jsou levné, dlouho používané a účinné, nicméně s ohledem na bezpečnost a efektivitu by u pacientů s DM2 měla být v současné době do kombinační terapie s metforminem preferována nová antidiabetika s inkretinovým efektem (analoga GLP-1 nebo gliptiny), glifloziny či glitazony. Bohužel v praxi se tento algoritmus vlivem řady preskripčních a ekonomických omezení nedaří zcela dodržovat.
Antidiabetika s inkretinovým efektem představují buď analoga glukagonu podobného peptidu 1 (GLP-1) nebo gliptiny, což jsou inhibitory enzymu dipeptidylpeptidázy 4 (DPP-4), který fyziologicky inaktivuje GLP-1. Tato perspektivní skupina léčiv zlepšuje sekreci inzulinu z beta-buněk pankreatu mechanismem závislým na hyperglykémii, navíc vede k supresi sekrece glukagonu, zpomalenému vyprazdňování žaludku a snížení chuti k jídlu. Jejich nesmírnou výhodou je, že svým mechanismem působení nevyvolávají hypoglykémii. Výjimečný je v této skupině linagliptin, který se nevylučuje renálně, a může tedy být podáván i u nemocných s těžkou renální insuficiencí, nebo dokonce u dialyzovaných pacientů.
Pro tuto skupinu antidiabetik již ovšem platí přísná preskripční omezení. Je možné je předepisovat jen v kombinaci s metforminem či se sulfonylureou a metforminem, a to u pacientů, u nichž léčba maximálními tolerovanými dávkami metforminu nebo metforminu a sulfonylurey po dobu alespoň 3 měsíců společně s režimovými opatřeními nevedla k uspokojivé kompenzaci diabetu definované jako hladina glykovaného hemoglobinu (HbA1c) < 60 mmol/mol. Nedojde-li k prokazatelnému zlepšení kompenzace diabetu o 7 % nebo vyššímu poklesu hladiny HbA1c při kontrole po 6 měsících léčby, nejsou tyto léčivé přípravky dále hrazeny. V kombinaci s inzulinem potom nejsou hrazeny vůbec.
U každého pacienta je k výběru vhodného antidiabetika nutné přistupovat individuálně a volit jej i s ohledem na přidružená onemocnění a jejich limitace z hlediska léčby perorálními antidiabetiky.
(epa)
Zdroje:
1. Karen I., Svačina Š. Diabetes mellitus. Novelizace 2020. Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře. Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, 2020. Dostupné na: www.svl.cz/files/files/Doporucene-postupy/2020/DIABETES-MELLITUS-2020.pdf
2. Státní ústav pro kontrolu léčiv. Databáze léků. Ceny a úhrady léčiv. SÚKL, 2020 (stav k 10. 10. 2020). Dostupné na: www.sukl.cz
