Péči o diabetiky zajišťuje všeobecný praktický lékař nebo diabetolog ve spolupráci s dalšími specializovanými pracovišti. Cílem terapie DM2 je normalizovat glykémii, zabránit rozvoji časných i pozdních mikrovaskulárních i makrovaskulárních komplikací a souběžně léčit další přidružená onemocnění. Dispenzární prohlídky jsou prováděny většinou po 3 měsících, pokud stav pacienta nevyžaduje vyšší frekvenci.
(každé 3 měsíce)
Za vynikající hladiny glykémie nalačno považujeme hodnoty 4−6 mmol/l, přijatelná je hodnota do 7 mmol/l. Postprandiální glykémie by se měla pohybovat v hodnotách 5−9 mmol/l.
(každé 3 měsíce)
Hodnoty HbA1c se považují za ukazatel úspěšnosti kompenzace DM2. U pacientů s nízkým rizikem výskytu hypoglykémie a dalších komplikací léčby se snažíme o těsnou kompenzaci (HbA1c ≤ 45 mmol/l). Pacienti se středním rizikem mají cílové hodnoty ≤ 53 mmol/l, nemocné s vysokým rizikem vedeme k hodnotám v pásmu 54−60 mmol/l.
(každé 3 měsíce)
Při terapii arteriální hypertenze využíváme inhibitory ACE nebo sartany v kombinaci s blokátory kalciových kanálů. Snažíme se dosáhnout hodnot krevního tlaku kolem 130/80 mmHg.
(1× ročně)
Léčbou 1. volby při terapii dyslipidémie je podávání statinů. Cílové hodnoty lipidogramu jsou následující:
(1× ročně)
Při vyšetření renálních funkcí stanovujeme sérové koncentrace urey, kreatininu, kyseliny močové a iontů (Na+, K+, Cl−) a výpočet eGFR. Diabetik musí být dispenzarizován na nefrologii nejpozději při hodnotách eGFR 0,50−0,25 ml/s k zajištění přípravy na dialýzu. Vhodné je rovněž každoroční vyšetření moči. Při poruše glomerulární membrány lze zachytit mikroalbuminurii nebo proteinurii.
(při každé kontrole)
Syndrom diabetické nohy je obávanou komplikací DM2, která vzniká na podkladě kombinace ischemických a neuropatických změn. Pacient by měl samostatně nebo s pomocí druhé osoby ošetřovat dolní končetiny každý den. Lékař provádí vizuální kontrolu dolních končetin při každé prohlídce. Tepny vyšetřuje palpačně nebo tužkovým Dopplerem a stanovuje ABI (ankle-brachial index). Hodnoty ABI < 0,9 značí vysoké riziko ICHDK a takový pacient musí být odeslán k dalšímu vyšetření (duplexní sonografie, angiografie).
(1× ročně)
Screeningové vyšetření sítnice v mydriáze provádí oftalmolog každý rok, při pozitivním nálezu sám určí frekvenci dalších kontrol.
(1× ročně)
Lékař provádí celkové interní vyšetření se zaměřením na postižení velkých tepen, známky ICHS a ICHDK a riziko vzniku CMP.
(1× ročně)
Neurologicky vyšetřujeme pacienta s cílem zachytit především známky diabetické neuropatie.
(při každé kontrole)
Je vhodné se pacienta vždy vyptat na dodržování dietních opatření a realizaci dostatečné fyzické aktivity. Snažíme se rovněž o redukci hmotnosti obézních pacientů, obvykle o 5−10 %.
Pravidelné, pečlivé a důsledné dispenzární kontroly pacientů s DM2 mohou významnou měrou přispět ke snížení morbidity a mortality. K prevenci rozvoje komplikací patří rovněž edukace pacientů o nutnosti dodržovat léčebný plán, ať už se jedná o režimová opatření nebo farmakologickou terapii.
(kali)
Zdroj: Karen I., Svačina Š. Diabetes mellitus. Novelizace 2020. Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře. Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, 2020. Dostupné na: www.svl.cz/files/files/Doporucene-postupy/2020/DIABETES-MELLITUS-2020.pdf
