Má podávání inhibitorů SGLT2 přínos i u diabetiků s nízkým kardiorenálním rizikem?
Stále přibývá důkazů o kardiorenálních protektivních účincích inhibitorů sodíko-glukózového kotransportéru 2 (SGLT2i, tj. gliflozinů), které byly vyvinuty jako antihyperglykemické léky pro terapii diabetu 2. typu. Tato antidiabetika jsou doporučována u pacientů se srdečním či renálním onemocněním nebo vysokým rizikem těchto komplikací. Má však význam myslet na jejich využití i u diabetiků v rámci dlouhodobé primární kardiorenální prevence? Odpověď na tuto otázku hledali izraelští autoři.
Úvod
Kardiorenální protektivní efekt SGLT2i je potvrzen u pacientů s diabetem 2. typu (DM2), kteří mají vysoké riziko poškození srdce i funkce ledvin, a to jak randomizovanými kontrolovanými studiemi, tak studiemi provedenými v běžné praxi. Autoři citované práce, která byla letos publikovaná v časopisu Diabetes, ovšem upozornili, že chybějí poznatky z dlouhodobých výzkumů účinnosti gliflozinů u pacientů s DM2, jejichž renální funkce jsou normální a riziko rozvoje onemocnění srdce a ledvin nízké. Tato data se proto rozhodli doplnit.
Metodika a průběh studie
Autoři vyšli z údajů evidovaných v rozsáhlé izraelské databázi. Vyhledali pacienty s diabetem 2. typu, u nichž byla v letech 2015–2021 zahájena léčba empagliflozinem nebo jiným SGLT2i a kteří měli nízké vstupní riziko renálního onemocnění podle klasifikace KDIGO (odhadovaná glomerulární filtrace [eGFR] ≥ 60 ml/min/1,73 m2; poměr albuminu a kreatininu v moči [UACR] < 30 mg/g) a neměli v anamnéze kardiovaskulární (KV) poruchy. K těmto pacientům byl podle propensity score na základě 120 výchozích charakteristik přiřazen stejný počet pacientů s DM2, jimž byl ve stejném období nasazen inhibitor dipeptidylpeptidázy 4 (DPP-4i, tj. gliptiny). Všichni pacienti byli sledováni do výskytu příhody nebo konce studie. Primární sledovaný parametr byl složený a zahrnoval přetrvávající pokles eGFR o ≥ 40 %, konečné stadium onemocnění ledvin (ESRD) a úmrtí z jakékoliv příčiny.
Výše uvedeným postupem bylo vytvořeno 5195 dvojic pacientů, kdy vždy jeden ve dvojici užíval empagliflozin nebo jiný SGLT2i a druhý DPP4i. Pokud se týká vstupních údajů celého hodnoceného souboru, střední věk činil 60 let a střední eGFR 93 ml/min/1,73 m2. Medián doby sledování dosáhl 35,2 měsíce.
Výsledná zjištění
U pacientů léčených empagliflozinem došlo ve sledovaném období ke 172 událostem zahrnutým ve složeném sledovaném parametru, což odpovídá výskytu 11,0 příhod na 1000 pacientoroků. U pacientů léčených DPP-4i se jednalo o 215 událostí, což znamená výskyt 13,7 příhody na 1000 pacientoroků (poměr rizik [HR] 0,79; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,65–0,97; p = 0,02). Obdobné trendy autoři zjistili také v případě čistě renálních složek sledovaného parametru, tj. přetrvávajícího poklesu eGFR minimálně o 40 % a výskytu ESRD.
Porovnány byly rovněž výsledky podávání jakéhokoliv gliflozinu oproti gliptinům. V tomto případě se jednalo o 6477 párů pacientů, medián doby sledování dosáhl 37,6 měsíce. I tato analýza ukázala nižší riziko primárního složeného sledovaného parametru ve skupině léčené SGLT2i. Počet příhod zde činil 9,9 na 1000 pacientoroků v porovnání se 13,0 příhodami na 1000 pacientoroků ve skupině s DPP-4i (HR 0,77; 95% CI 0,64–0,92).
Závěr
U diabetiků 2. typu s nízkým kardiorenálním rizikem byl v této studii zaznamenán přínos podávání inhibitorů SGLT2 na funkce ledvin v porovnání s DPP-4i. Autoři konstatovali, že jejich zjištění hovoří pro používání gliflozinů i u této skupiny pacientů, nezávisle na dosažené kontrole glykémie.
(esr)
Zdroj: Schechter M., Melzer Cohen C., Rozenberg A. et al. Favorable kidney outcomes are associated with empagliflozin vs. DPP4i in patients with diabetes and normal kidney function: real-world evidence. Diabetes 2022; 71 (Suppl. 1): 867-P, doi: 10.2337/db22-867-P.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.