Kvalita péče o diabetiky v Česku: Co prozradil Evropský diabetický index a kde máme rezervy?

26. 4. 2021

Vzhledem k celosvětovému nárůstu počtu pacientů s diabetem bylo třeba vytvořit standardizovaný protokol mezinárodního srovnání, tzv. Evropský diabetický index. Česko se podle posledního průzkumu v roce 2014 umístilo na 21. místě mezi 30 evropskými zeměmi. Kde a proč máme rezervy?

Epidemiologie

Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) bylo v Česku k 31. 12. 2010 hlášeno celkem 806 230 diabetiků. Na konci roku 2018 již údaje Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) čítají celkem 1 018 283 diabetiků (podíl diabetiků 2. typu zůstává stejný, tedy téměř 92 %). Pro dokreslení situace můžeme říci, že v průběhu posledních 30−35 let došlo v tuzemsku ke ztrojnásobení počtu registrovaných diabetiků. Údaje z roku 2016 potvrzují nejen vzrůstající prevalenci, ale rovněž stoupající incidenci − z 69 260 nových případů v roce 2007 na 115 777 v roce 2016. 

Mimo diagnostikované diabetiky však zůstává i značný počet ještě nerozpoznaných nemocných. Diabetes 2. typu probíhá dlouhou dobu asymptomaticky, proto odhady z roku 2010 mluví až o 250 tisících dosud nediagnostikovaných diabetiků.

Evropský diabetický index a Česko

Za účelem lepšího mezinárodního srovnání kvality péče o diabetiky vznikl v roce 2008 tzv. Evropský diabetický index (EDI − Euro Diabetes Index). Jeho verze z roku 2014 srovnávala země na základě 28 indikátorů, jakými jsou prevence, záchyt, přístup k léčbě nebo výsledky péče. Česko obsadilo mezi 30 hodnocenými evropskými zeměmi 21. místo. Podle vedoucí projektu dr. Beatriz Cebollové má naše země rezervy zejména v pokrytí registrů a výkaznictví, kvůli čemuž se řada lidí ocitá mimo pravidelné kontroly a nedostává se jim adekvátní léčby již zpočátku. V oblasti prevence diabetu potom patříme dle zmíněného indexu k nejhorším mezi všemi porovnávanými zeměmi.

Rezervy v péči o diabetiky

Stěžejní doporučení EDI pro Česko jsou:

  • Zaměřit se zejména na primární prevenci diabetu.
  • Zlepšit záchyt asymptomatických diabetiků.
  • U již diagnostikovaných diabetiků zlepšit jejich dispenzarizaci a přístup k léčbě.

Pozdě a nedostatečně léčení diabetici představují pro každý zdravotní systém zvyšující se zátěž. Podílí se na tom jednak přímo nákladnější léčba vzniklých komplikací, jednak nepřímo také náklady na pracovní neschopnost či invalidní důchody. V Česku jsou pacienti často léčeni až ve stadiu komplikací, proto se v rámci terapie diabetu spotřebuje na přímou léčbu kolem 18 % finančních prostředků na zdravotnictví, což je více, než vykazuje řada vyspělých zemí světa. 

Péče o diabetiky v tuzemsku probíhá jednak v ordinacích praktických lékařů a internistů, jednak v diabetologických ambulancích a specializovaných centrech. Reálně je však problém zajistit všem pacientům dostupnou a kvalitní léčbu. Svou roli zde hrají nastavené finanční a indikační limity na moderní terapii a preskripční omezení pro praktické lékaře a internisty. Řadě pacientů se tak nedostává ani základní terapie. Podle údajů VZP z roku 2010 nemělo přes 160 tisíc pacientů ani základní léčbu metforminem. 

V neposlední řadě také nejsou dostatečně důsledně intervenovány další rizikové faktory jako obezita, hypertenze či dyslipidémie. V léčbě obézních diabetiků je například bariatrická chirurgie využívána ve velmi omezené míře. Pro běžné pacienty často nejsou dostupná ani edukační centra, ani specializované podiatrické ambulance. 

Zlepšuje se péče o diabetiky u nás?

Situace v Česku se však bez ohledu na výsledky EDI postupně lepší. Svůj podíl na tom má bezpochyby i snaha o edukaci praktických lékařů v záchytu a nutnosti zahájení odpovídající léčby diabetiků. Dříve tolik oblíbený pojem „diabetes na dietě“ (který je z povahy věci non lege artis) naštěstí pomalu mizí. Podíl takto léčených pacientů mezi roky 2011 a 2016 poklesl z 22 na 15 %. Úměrně tomu stoupá podíl pacientů léčených PAD (metformin ze 45 % v roce 2007 na 54 % v roce 2016, inhibitory DPP-IV ze 4 na 11 %). Podíl pacientů na inzulinové terapii zůstává stabilní. 

Závěr

Role praktických lékařů v léčbě diabetiků zejména 2. typu je nezastupitelná. Je třeba při každé příležitosti u nemocných s rizikovými faktory diabetu krátce intervenovat, aktivně vyhledávat pacienty s dosud nediagnostikovaným diabetem a také je časně a důsledně začít léčit. Diabetiků dlouhodobě výrazně přibývá a nepochybně ještě dlouho přibývat bude. Je proto nutné zajistit, aby péče o tyto pacienty byla mnohem účinnější. To je i hlavním poselstvím Evropského diabetického indexu. 

(zem)

Zdroje
1. Škrha J., Pelikánová T., Prázný M., Kvapil M. Doporučený postup péče o diabetes mellitus 2. typu. Česká diabetologická společnost ČLS JEP, 31. 5. 2020. Dostupné na: www.diab.cz/dokumenty/standardy_DM_aktual_2020.doc
2. Kolektiv autorů. Národní diabetologický program 2012–2022. DMEV 2012; 15 (3): 179–197. Dostupné na: www.diab.cz/dokumenty/NDP_2012_2022_PDF.pdf
3. Evropská péče v oblasti diabetu zaznamenala další rozvoj a je schopna každoročně zachránit 10 000 životů – ale je nutno dosáhnout rychlého zlepšení, aby bylo možno reagovat na nárůst výskytu diabetu, jak ukazuje nové porovnání v EU. Tisková zpráva Euro Diabetes Index 2014. Health Consumer Powerhouse, Vídeň, 2014. Dostupné na: https://old.healthpowerhouse.com/files/EDI-2014/EDI-2014-release-CZ.doc



Štítky
Praktické lékařství pro dospělé
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se