Diagnostika prediabetu a management péče v ordinaci praktického lékaře
Prediabetes je velmi často klinicky němý a řada pacientů i lékařů o něm neví. Přesto zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění (KVO) a mnohonásobně zvyšuje riziko rozvoje diabetu. Z dlouhodobého hlediska má jeho diagnostika význam především ve včasném záchytu a oddálení komplikací těchto onemocnění. Zcela zásadní jsou v tomto případě preventivní prohlídky.
Kdo je ohrožen?
Mezi rizikové faktory prediabetu patří:
- arteriální hypertenze
- obezita a nadváha
- metabolický syndrom
- syndrom polycystických ovarií
- rodinná anamnéza diabetu nebo metabolického syndromu
- gestační diabetes v anamnéze
U pacientů s rizikovými faktory by měla být glykémie vyšetřena 1× ročně. Podobně by se mělo postupovat u nemocných s manifestním aterosklerotickým KVO (ICHS, ICHDK, CMP apod.), protože nekorigovaná glykémie může zhoršovat průběh těchto onemocnění.
Prediabetem trpí asi 5 % populace v Česku (cca 500 tisíc lidí). Ve Spojených státech amerických se odhaduje výskyt u 33 % dospělé populace a až u 48 % populace ve věku > 65 let. Pouze 11 % o této diagnóze ví. Diagnostikuje se ve většině případů v rámci preventivních prohlídek, předoperačních vyšetření nebo dispenzárních prohlídek. Někdy může k diagnóze vést vyšetření glykémie z jiných důvodů. Při záchytu náhodné glykémie > 7,8 mmol/l ze žilní krve (> 7 mmol/l z kapilární krve) se doporučuje provést vyšetření lačné glykémie.
Diagnostická kritéria
Diagnóza by měla být stanovena podle následujících kritérií:
- výsledek oGTT
- 2 nezávislá měření glykémie nalačno
- vyšetření lačné glykémie nebo oGTT při záchytu náhodné glykémie > 7,8 mmol/l
Tab. 1 Referenční hodnoty
Zvýšená glykémie nalačno (IFG) |
glykémie 5,6−6,9 mmol/l |
Porušená glukózová tolerance (IGT) |
glykémie 7,0−11,0 po 2 hod během oGTT |
Stanovení diagnózy prediabetu znamená zařadit pacienta do dispenzárního programu. Vyšetření krevního tlaku a glykémie by mělo probíhat 2× ročně, rozšířené laboratorní vyšetření a interní vyšetření 1× ročně. Obsah dispenzární prohlídky uvádějí v detailu doporučené postupy.
Terapeutické možnosti
Základem jsou nefarmakologická opatření. Farmakoterapie je spíše doplňková pro indikované případy. V Česku je zatím doporučovaný pouze metformin (i když tato indikace není uvedena v SPC přípravku).
Tab. 2 Režimová opatření a farmakoterapie u prediabetu
Režimová opatření |
pohybová aktivita |
|
dieta |
|
|
Farmakoterapie |
metformin |
|
Metformin je indikovaný a měl by být zvážen, pokud je přítomný alespoň 1 z následujících faktorů:
- IFG a zároveň IGT
- DM 2. typu u přímých příbuzných
- hypertriglyceridémie
- snížený HDL cholesterol
- arteriální hypertenze
- glykovaný hemoglobin > 45 mmol/mol
Související rizika
Prediabetes zvyšuje riziko mortality na kardiovaskulární onemocnění. Dochází k akceleraci aterosklerózy a rozvoji makrovaskulárních komplikací podobně jako u diabetu. Více ohrožení jsou jedinci s obezitou a dalšími rizikovými faktory.
(iro)
Zdroje:
1. Braga T., Kraemer-Aguiar L. G., Docherty N. G., Le Roux C. W. Treating prediabetes: why and how should we do it? Minerva Med 2019; 110 (1): 52−61, doi: 10.23736/S0026-4806.18.05897-4.
2. Zand A., Ibrahim K., Patham B. Prediabetes: why should we care? Methodist Debakey Cardiovasc J 2018; 14 (4): 289−297, doi: 10.14797/mdcj-14-4-289.
3. Karen I., Svačina Š. Prediabetes. Novelizace 2016. Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře. Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, Praha, 2016.
4. Perušičová J., Pelikánová T., Škrha J. a kol. Doporučený postup péče o nemocné s prediabetem. Diabetologie, metabolismus, endokrinologie, výživa 2012; 15 (1): 20−22.
5. Táborský M., Linhart A., Rosolová H., Špinar J. Doporučené postupy ESC pro diabetes, prediabetes a kardiovaskulární onemocnění, vypracované ve spolupráci s EASD, 2019. Souhrn dokumentu připravený Českou kardiologickou společností. Cor et Vasa 2020; 62 (2): 105−138.
6. Dostálová J., Dlouhý P., Tláskal P. Výživová doporučení pro obyvatelstvo České republiky: doporučení jsou určena pro dospělý a dětský věk. Výživa a potraviny 2012; 67 (3): 80−82.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.