Imunitní dysfunkce spojené s diabetem mellitem (DM) způsobují větší náchylnost k infekcím. U 30–40 % pacientů s DM se navíc rozvine chronické onemocnění ledvin, které vyvolává chronický systémový zánět, a přispívá tak k imunosupresivnímu stavu. Větší náchylnost k infekčním komplikacím zvyšuje i celkovou morbiditu a mortalitu diabetiků.
Podle dostupných studií představují ledviny orgán s vysokou náchylností k poškození z důvodu exprese ACE2. Tento protein slouží koronaviru jako receptor pro vstup do buněk a současně se podílí na rozvoji cytokinové bouře, která může mít pro organismus fatální důsledky. ACE2 lze považovat za faktor citlivosti k infekci COVID-19. V dřívějších studiích bylo navíc na zvířecích modelech prokázáno, že při DM dochází k časnému zvýšení exprese a aktivity ACE2.
Data od pacientů hospitalizovaných během jara 2020 v New Yorku ukázala, že z 510 COVID-pozitivních pacientů, kteří byli hospitalizováni na jednotkách intenzivní péče, potřebovalo 23 % dialýzu pro akutní selhání ledvin. U 84 % přeživších pacientů došlo během 1 měsíce sledování k obnovení funkce ledvin. Jiná studie potvrdila významně vyšší celkovou úmrtnost u pacientů s COVID-19 a chronickým renálním onemocněním, hemodialyzovaných nebo osob pro transplantaci ledvin.
Je třeba rozlišovat mezi ACE a ACE2 − jedná se o enzymy s různými aktivními místy. ACE2 se nachází zejména v buňkách proximálních tubulů. Inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu používané v antihypertenzní léčbě však nepůsobí proti ACE2. Zdá se, že terapie inhibitory ACE či sartany nemá u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním negativní vliv na mortalitu ani morbiditu při infekci COVID-19.
Některá zjištění rovněž naznačují, že koronavirus SARS-CoV-2 by mohl vyvolat akutní komplikace diabetu (např. diabetickou ketoacidózu). Patofyziologickým podkladem je zřejmě i v tomto případě receptor ACE2, který je mimo jiné exprimován v beta-buňkách pankreatu. Potenciálně zde tedy hrozí poškození buněk virem SARS-CoV-2 a narušení sekrece inzulinu, což by vedlo k nastolení hyperglykémie a ketoacidózy.
Na základě dat získaných ze sledování pediatrických pacientů ve Velké Británii se rovněž předpokládá, že expozice SARS-CoV-2 může urychlit nástup diabetu mellitu 1. typu (DM1).
Dostupné analýzy ukazují, že pokud jsou diabetici správně léčeni, onemocnění COVID-19 má u nich mírný průběh, stejně jako u většiny populace. Špatná kontrola glykémie může narušit obranyschopnost jedince, a usnadnit tak rozvoj infekce.
(tich)
Zdroje:
1. Apicella M., Campopiano M. C., Mantuano M. et al. COVID-19 in people with diabetes: understanding the reasons for worse outcomes. Lancet Diabetes Endocrinol 2020; 8 (9): 782-792, doi: 10.1016/S2213-8587(20)30238-2.
2. COVID-19 and diabetes: a co-conspiracy? Editorial. Lancet Diabetes Endocrinol 2020; 8 (10): 801, doi: 10.1016/S2213-8587(20)30315-6.5.
3. D'Marco L., Puchades M. J., Romero-Parra M., Gorriz J. L. Diabetic kidney disease and COVID-19: the crash of two pandemics. Front Med (Lausanne) 2020; 7: 199, doi: 10.3389/fmed.2020.00199.
4. Stevens J. S., King K. L., Robbins-Juarez S. Y. et al. High rate of renal recovery in survivors of COVID-19 associated acute renal failure requiring renal replacement therapy. PLoS One 2020; 15 (12): e0244131, doi: 10.1371/journal.pone.0244131.
5. Ozturk S., Turgutalp K., Arici M. et al. Mortality analysis of COVID-19 infection in chronic kidney disease, haemodialysis and renal transplant patients compared with patients without kidney disease: a nationwide analysis from Turkey. Nephrol Dial Transplant 2020; 35 (12): 2083−2095, doi: 10.1093/ndt/gfaa271.
