Zánět, polynenasycené mastné kyseliny a jejich význam při vzniku a terapii deprese

19. 7. 2020

Deprese je v současnosti velmi diskutované onemocnění, jehož prevalence pravděpodobně bude stoupat. Proto se vědci zabývají možnými příčinami vzniku a novými léčebnými modalitami. Ukázalo se, že na rozvoji nemoci se pravděpodobně podílí zánět, který je možné ovlivnit polynenasycenými mastnými kyselinami. Zánět je současně i možným vysvětlením časté koexistence deprese a metabolického syndromu.

Inzerce

Deprese a metabolický syndrom

Deprese patří mezi velmi časté psychické poruchy a má zásadní dopad na kvalitu života. V poslední době se výzkumníci zaměřili na souvislost mezi rozvojem afektivních poruch a současným výskytem metabolického syndromu. Pacienti trpící depresí mají vyšší riziko vzniku nadváhy, obezity a metabolického syndromu, což platí i naopak. Metabolický syndrom, známý také jako syndrom X, zahrnuje několik patologických stavů. Patří mezi ně obezita, hypertenze, inzulinová rezistence či hyperlipidémie, přítomný bývá i subklinický systémový zánět. Zmíněný zánětlivý stav je charakteristický pro depresi i pro metabolický syndrom, čímž se vysvětluje jejich častá koexistence, a jeví se jako možný rizikový faktor pro výskyt farmakorezistence na běžná antidepresiva.

Má zánět vliv na vznik deprese?

Klasická farmakoterapie deprese se zakládá na tzv. monoaminové teorii deprese, která předpokládá, že vznik nemoci souvisí se sníženým množstvím a nerovnováhou neurotransmiterů, jako jsou serotonin a noradrenalin, v synaptické štěrbině. Další teorie zvažují roli osy hypothalamus − hypofýza a v neposlední řadě i imunitního systému, přesněji dysbalanci pro- a protizánětlivých cytokinů. Množství studií prokázalo, že patrně existuje vztah mezi vznikem deprese a subklinicky probíhajícím zánětem s přítomností prozánětlivých cytokinů. 

Zánětlivé procesy ovlivňují metabolismus tryptofanu, což je esenciální aminokyselina důležitá pro syntézu serotoninu. Prozánětlivé cytokiny snižují množství tryptofanu a také způsobují, že je ve vyšší míře degradován cestou syntézy kynureninu namísto serotoninu. Kynurenin je metabolizován na neuroaktivní látky, které mohou zapříčinit vznik kyslíkových radikálů a oxidačního stresu nebo ovlivňovat receptory NMDA. To vede k rozvoji neuropsychiatrických symptomů, a právě proto odborníci zvažují význam popsaného patologického procesu při vzniku deprese.

Polynenasycené mastné kyseliny hrají důležitou roli

Kvůli výskytu rezistence na běžná antidepresiva mají ve farmakoterapii deprese své místo i jiné léčebné strategie. V poslední době se diskutuje o pozitivním vlivu užívání polynenasycených mastných kyselin (PUFA). 

PUFA jsou velice významné pro funkci, stavbu a vývoj mozku, neurotransmisi i metabolismus. Mezi nejdůležitější PUFA se řadí omega-3 a omega-6 mastné kyseliny (ω-3 a ω-6 MK), zastoupené esenciálními MK − kyselinou α-linolenovou (ω-3) a linolovou (ω-6). ω-3 a ω-6 MK jsou prekurzory eikosanoidů, mediátorů zánětu, které ovlivňují například také kontrakce hladké svaloviny nebo agregaci trombocytů. Eikosanoidy, jejichž prekurzorem jsou ω-6 MK, mají prozánětlivý účinek, naopak eikosanoidy, vzniklé z ω-3 MK, mají účinek protizánětlivý. Proto je důležitý poměr přijímaných ω-3 a ω-6 MK, který má být ideálně 1 : 1, ve vyspělých zemích je však mnohonásobně vyšší ve prospěch ω-6 MK. 

Z výše uvedeného vyplývá, že ω-3 MK jsou protizánětlivě aktivní, a vzhledem k teorii vlivu zánětu na rozvoj deprese je namístě se zaměřit na jejich možnou roli při vzniku psychických poruch. U pacientů s depresivním onemocněním byly zachyceny nízké hladiny ω-3 MK, které se současně projevily i na závažnosti symptomů. Provedené klinické studie prokázaly, že ω-3 MK jsou oproti placebu účinné v terapii afektivních poruch. Tyto studie však zatím byly menšího rozsahu a zpravidla kratšího trvání. Současné guidelines se tak přiklánějí spíše k doplnění stávající farmakoterapie o suplementaci ω-3 MK.

Závěr

Deprese je závažné psychické onemocnění. Vedle klasické farmakoterapie je důležité se při jeho terapii zabývat i jinými léčebnými modalitami. Vhodné může být doplnění o nutraceutika. Mezi slibné doplňky stravy, které mohou pozitivně ovlivnit projevy nemoci, se řadí přípravky obsahující ω-3 mastné kyseliny, jejichž protizánětlivý účinek je vzhledem k zánětlivé teorii vzniku deprese velmi žádoucí.

(vef)

Zdroj: Kotolová H., Hammer T. Zánět jako součást patofyziologie deprese a možnosti jeho ovlivnění polynenasycenými mastnými kyselinami. Psychiatrie pro praxi 2019; 20(2): 60–63.



Štítky
Praktické lékařství pro dospělé Psychiatrie
Partner sekce
Nejnovější kurzy
Kombinace antidepresiv
Autoři: Prof. MUDr. Eva Češková, CSc.

Deprese v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. Radim Kubínek

Úzkostné poruchy
Autoři: MUDr. Miroslav Sekot

Přejít do kurzů
Nejčtenější tento týden Celý článek
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

VIRTUÁLNÍ ČEKÁRNA ČR Jste praktický lékař nebo pediatr? Zapojte se! Jste praktik nebo pediatr? Zapojte se!

×