Častým problémem léčby antidepresivy ovlivňujícím kvalitu života nemocných jsou sexuální dysfunkce. Objevují se přibližně u poloviny pacientů, a mohou proto být často důvodem k přerušení léčby a následným relapsům. Autoři prezentované studie se proto rozhodli zmapovat prevalenci sexuálních dysfunkcí mezi pacienty užívajícími různá antidepresiva.
V souvislosti s užíváním antidepresiv se často vyskytuje pokles nebo úplné vymizení libida, obtíže se vzrušením, zpožděný nástup orgasmu, anorgasmie, u mužů erektilní dysfunkce a u žen obtíže s vaginální lubrikací. Rozdíly v četnosti výskytu sexuálních dysfunkcí při léčbě různými třídami antidepresiv se pravděpodobně odvíjí od jejich rozdílného mechanismu účinku.
Jihokorejští autoři do své studie zařadili pacienty, kterým byla diagnostikována deprese podle kritérií DSM-IV a užívali antidepresivum alespoň po dobu 1 měsíce. Studii dokončilo celkem 101 pacientů, z toho 46 mužů a 55 žen průměrného věku 42,2 ± 7 let. Pacienti vyplňovali dotazník Arizona Sexual Experiences Scale (ASEX), Beckovu stupnici pro hodnocení deprese (BDI − Beck Depression Inventory) a dotazník aktuální úzkosti a úzkostnosti (STAI − State-Trait Anxiety Inventory), dále byla posuzována demografická data pacientů, typy a dávkování antidepresiv a celková doba užívání podle lékařských záznamů.
Třináct pacientů užívalo fluoxetin (průměrná dávka 21,3 ± 8,5 mg denně), 24 pacientů paroxetin (průměrná dávka 20,4 ± 7,2 mg denně), 20 pacientů citalopram (průměrná dávka 22,1 ± 6,5 mg denně), 22 pacientů venlafaxin (průměrná dávka 115,7 ± 53,2 mg denně) a 22 pacientů mirtazapin (průměrná dávka 18 ± 8,7 mg denně). Skupiny se z hlediska průměrného věku ani podílu žen a mužů významněji nelišily. Stejně tak ani ve výsledcích STAI či BDI.
Některou sexuální dysfunkcí trpělo 46,5 % účastníků studie (n = 47), přičemž jejich prevalence se mezi pacienty užívajícími různé přípravky lišila. V případě skupiny užívající citalopram se jednalo o 60 % pacientů (n = 12), venlafaxin 54,5 % (n = 12), paroxetin 54,2 % (n = 13), fluoxetin 46,2 % (n = 6) a mirtazapin 18,2 % (n = 4). Podle regresních analýz jsou rizikovými faktory pro vznik sexuální dysfunkce ženské pohlaví, celkové dosažené skóre ve škálách BDI a SAI a také druh zvoleného antidepresiva (F = 4,92; p < 0,0001).
Podle škály ASEX se při srovnání metodou nejmenšího významného rozdílu (LSD) ukázal být nejvýhodnějším přípravkem mirtazapin s celkovým skóre 15,55 ± 3,99. Jedinci užívající další přípravky dosáhli významně vyššího skóre: fluoxetin (18,08 ± 3,42), paroxetin (18,67 ± 3,58), citalopram (18,55 ± 3,10) a venlafaxin (17,73 ± 3,62).
Léčba antidepresivy je sice řešením pro řadu případů sexuální dysfunkce spojené s depresemi, nicméně výsledky této studie na druhou stranu jasně ukazují, že sexuální dysfunkce navozená antidepresivy je problémem neméně významným. Potvrdilo se, že prevalence sexuálních dysfunkcí závisí i na typu zvoleného antidepresiva. Ve studii se z tohoto hlediska ukázal být výhodnou volbou mirtazapin, který blokuje serotoninové receptory 5-HT2, díky čemuž snižuje riziko vzniku sexuální dysfunkce, především anorgasmie. Jeho antagonistický účinek na postsynaptické receptory 5-HT3 by navíc mohl mít na orgasmus naopak podpůrný vliv. K definitivnímu potvrzení závěrů této práce je však zapotřebí provést další studie na větším vzorku populace.
(ivh)
Zdroj: Lee K. U., Lee Y. M., Nam J. M. et al. Antidepressant-induced sexual dysfunction among newer antidepressants in a naturalistic setting. Psychiatry Investig 2010; 7 (1): 55−59, doi: 10.4306/pi.2010.7.1.55.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
