Účinnost a bezpečnost venlafaxinu u anxiózně-depresivních stavů

12. 10. 2016

Cílem české studie bylo zhodnotit bezpečnost a účinnost venlafaxinu u nemocných s depresivním a anxiózně-depresivním syndromem v ambulantní praxi po dobu 1 roku.

Úvod

Prevalence depresivní poruchy v populaci dosahuje až 23 %. Mnohdy bývá spojena s anxietou provázenou tělesnými příznaky. V terapii se mimo jiné uplatňuje duální antidepresivum venlafaxin, které brání zpětnému vychytávání serotoninu a adrenalinu, přičemž právě dysbalance v serotoninergním a noradrenergním systému je vedle dopaminergního systému pro depresivně-úzkostný syndrom charakteristická.

Metodika a průběh studie

Studie se zúčastnilo 102 pacientů s depresivním a anxiózně-depresivním syndromem v rámci první epizody depresivní poruchy, rekurentní depresivní poruchy či smíšené úzkostně-depresivní poruchy, u nichž příznaky přetrvávaly nejméně 1 měsíc. Vyloučeni byli jedinci s thyreopatií, závažným tělesným onemocněním nebo s užíváním psychoaktivních látek včetně hypnotik a anxiolytik.

Nemocným byl podáván venlafaxin v úvodní denní dávce 75 mg, která musela být u 11 jedinců pro hypertenzi a cefaleu v prvním týdnu léčby snížena na 50 mg denně. Dávka byla nadále navyšována individuálně, přičemž ve 4. týdnu musela být u 24 osob zvýšena ze 75 mg na 150 mg a v 6. týdnu došlo u 10 jedinců vzhledem k nedostatečnému efektu k dalšímu navýšení na 225 mg pro die.

Hodnocení stavu s pomocí 14položkové Hamiltonovy škály úzkosti (HAMA), sebehodnocení psychického stavu samotným pacientem a škály CGI (Clinical Global Impression Scale) bylo provedeno v 1., 2., 4., 8. a 12. týdnu a v 6., 9. a 12. měsíci studie. 

Výsledky 

Studii dokončilo 90 osob. Významného zlepšení dle škály CGI dosáhlo 71 pacientů (72,42 %). Skóre HAMA kleslo během léčby z průměrných 26,6 na 7 bodů, což představuje zlepšení o 76 %. Příznivého skóre spokojenosti podle hodnocení psychického stavu samotným pacientem  (1−3 ze 7 bodů, kde 1 = žádné potíže a 7 = velice závažné těžkosti) dosáhlo na konci ročního sledování až 95 % jedinců, kteří studii dokončili. U všech pacientů došlo ke zlepšení sexuálního života, k celkové aktivizaci při řešení osobních, rodinných a pracovních problémů. U 38 % žen se zlepšilo společenské postavení a u 23 % vztahy v rodině či v partnerství.

Nejčastějšími nežádoucími vedlejšími účinky byly zažívací potíže. Některé nežádoucí účinky (cefalea, hypertenze), pro které musela být u několika jedinců zredukována úvodní dávka, po tomto snížení odezněly.

Závěr

Výsledky provedené studie jsou v souladu s výsledky kontrolovaných studií a potvrzují účinnost a bezpečnost venlafaxinu při ambulantní léčbě depresivního a anxiózně-depresivního syndromu.

(veri)

Zdroj: Borzová C. Venlafaxin v praxi. Psychiatria pre prax 2005; 6 (2): 84–86.

 



Štítky
Praktické lékařství pro dospělé Psychiatrie
Partner sekce
Nejnovější kurzy
Depresivní porucha v gerontopsychiatrii
Autoři: doc. MUDr. Martina Zvěřová, Ph.D.

Diagnostika a léčba deprese pro ambulantní praxi
Autoři: MUDr. Jan Hubeňák, Ph.D

Kombinace antidepresiv
Autoři: Prof. MUDr. Eva Češková, CSc.

Deprese v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. Radim Kubínek

Úzkostné poruchy
Autoři: MUDr. Miroslav Sekot

Přejít do kurzů
Nejčtenější tento týden Celý článek
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se