Podle současných guidelines je úspěšnost léčby těžké depresivní poruchy hodnocena dosažením remise symptomů a funkčního zotavení. Jednu z hlavních překážek úspěchu léčby představuje nízká adherence. Mezi její příčiny patří nežádoucí účinky spojené s léčbou, ale také nutnost užívání více dávek léku během dne. V rámci zjednodušení terapie byly vyvinuty lékové formy umožňující užívání léčiva jednou denně.
Mezi léky se zjednodušeným dávkovacím režimem patří trazodon, který se řadí do skupiny serotoninových antagonistů a inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SARI). Farmakokinetický profil léku je charakterizován pomalým zvyšováním plazmatické hladiny s nízkým a zpožděným plazmatickým vrcholem, díky čemuž dochází k snížení výskytu nežádoucích účinků spojených s vysokou plazmatickou hladinou léku. Oproti jiným typům antidepresiv je trazodon charakterizován také rychlým nástupem účinku a pozitivním ovlivněním struktury spánku.
Cílem multicentrické klinické studie bylo porovnání efektivity a bezpečnosti trazodonu s prodlouženým uvolňováním v režimu 1 denní dávky (OAD − once-a-day) a venlafaxinu rovněž ve formě s prodlouženým uvolňováním (XR − extended release) u pacientů s těžkou depresivní poruchou.
Randomizované dvojitě zaslepené studie s paralelními skupinami se zúčastnili pacienti z 31 klinických center napříč Evropou, přičemž 9 z nich bylo z Česka. Do studie byli zahrnuti pacienti se středně těžkou a těžkou depresivní poruchou ve věku 18–75 let. Ti byli randomizováni k terapii trazodonem OAD v dávce 300 mg/den nebo venlafaxinem XR v dávce 75 mg/den. Celková doba terapie činila 8 týdnů. Při nedostatečném efektu terapie byla po 3. a 5. týdnu terapie dávka zvýšena až na 450 mg/den v případě trazodonu OAD a 225 mg/den v případě venlafaxinu XR.
Primárním cílem studie bylo zhodnocení efektivity pomocí skórovacího systému HAM-D, mezi sekundární cíle patřilo zhodnocení efektivity pomocí dalších skórovacích systémů a zhodnocení bezpečnosti terapie. Vstupní klinické a demografické charakteristiky se mezi skupinami signifikantně nelišily.
Analýza výsledků byla provedena ve skupině intention to treat (ITT), tedy u pacientů randomizovaných k terapii, kteří užili alespoň jednu dávku léku a bylo u nich stanoveno alespoň jedno skóre HAM-D v průběhu terapie, a ve skupině per protocol (PP), tedy u pacientů, kteří studii dokončili bez hrubého porušení léčebného protokolu. Skupina ITT zahrnovala 314 pacientů (162 na trazodonu OAD, 152 na venlafaxinu XR), skupina PP zahrnovala 249 pacientů (122 na trazodonu OAD, 127 na venlafaxinu XR).
U obou skupin byla prokázána dobrá efektivita terapie hodnocená poklesem parametru HAM-D po 8 týdnech terapie (skupina ITT: trazodon OAD –12,9 ± 6,82, venlafaxin XR –14,7 ± 6,56; skupina PP: trazodon OAD –15,4 ± 5,32, venlafaxin XR –16,4 ± 5,39). Ve skupině PP, která reprezentuje studijní populací s vysokou compliance, nebyl pozorován signifikantní rozdíl v účinnosti mezi léčebnými skupinami (p = 0,056). U obou skupin došlo k poklesu závažnosti příznaků do pásma lehké až středně těžké depresivní poruchy.
Při terapii trazodonem OAD byl pozorován rychlejší nástup účinku, po pouhých 7 dnech terapie byl pokles v HAM-D signifikantně větší v porovnání s venlafaxinem XR. Rozdíl byl statisticky signifikantní v obou studijních populacích (p < 0,05). Podíl respondentů ve skupině PP činil u pacientů na trazodonu OAD 82,8 %, na venlafaxinu XR 87,4 % (p = 0,2097). Při terapii trazodonem OAD bylo ve skupině PP pozorováno statisticky signifikantní zlepšení skóre spánkových poruch hodnocených skórovacím systémem HAM-D v porovnání s venlafaxinem XR, a to během všech klinických kontrol.
Nežádoucí účinky terapie byly většinou mírné až středně závažné. Ve skupině na trazodonu OAD se nejčastěji jednalo o závratě (11,18 %) a somnolenci (8,7 %), ve skupině na venlafaxinu XR o nauzeu (14,29 %) a bolesti hlavy (11,8 %).
Z výsledků studie vyplynulo, že trazodon OAD i venlafaxin XR vykazují v terapii těžké depresivní poruchy srovnatelnou účinnost a bezpečnostní profil. Podávání trazodonu OAD je v porovnání s venlafaxinem XR charakterizováno rychlejším nástupem účinku a pozitivním efektem na poruchy spánku.
(holi)
Zdroj: Fagiolini A., Albert U., Ferrando L. et al. A randomized, double-blind study comparing the efficacy and safety of trazodone once-a-day and venlafaxine extended-release for the treatment of patients with major depressive disorder. Int Clin Psychopharmacol 2020 May; 35 (3): 137–146, doi: 10.1097/YIC.0000000000000304.
Diklofenak epolamin je vysoce rozpustná sůl účinné látky s prokázanými protizánětlivými, analgetickými a antipyretickými účinky. Jaké je spektrum jeho indikací a čím se liší od jiných solí diklofenaku? Odpoví přehledná infografika.
