Trazodon se řadí do skupiny SARI (serotonin antagonists and re-uptake inhibitors), selektivně tedy inhibuje zpětné vychytávání serotoninu na synapsi a zároveň působí jako antagonista serotoninových receptorů 5-HT2A. Antagonizuje i několik dalších monoaminergních receptorů, například 5-HT2C či α1, zatímco jeho anticholinergní efekt zůstává minimální.
Účinek trazodonu je závislý na podané dávce. V nízkých dávkách ovlivňuje převážně receptory 5-HT2A, H1 a α1, a má tak primárně hypnosedativní efekt. Při 3−5násobné dávce blokuje serotoninový transportér (SERT) a přidává se i jeho antidepresivní účinek. Recentně provedená studie ukázala, že při podání 150 mg trazodonu denně je blokováno až 90 % SERT. Skutečnost, že s vyššími dávkami roste jeho antidepresivní účinek, podporuje teorii, že v léčbě deprese je blokáda SERT významnější než ovlivnění jiných receptorů. V důsledku inhibice receptorů 5-HT2A a 5-HT2C, která přetrvává i při vysokých dávkách trazodonu, dochází ke zmírnění poruch spánku, sexuálních dysfunkcí a úzkosti, což je jeho velká výhoda oproti antidepresivům ze skupin SSRI či SNRI, jež mohou tyto stavy naopak způsobovat.
Terapie trazodonem je obvykle zahájena dávkou 75−150 mg/den a poté se zvyšuje až na 150−300 mg/den. Léčivo je na českém trhu k dispozici ve formě tablet s řízeným (postupným) uvolňováním a s prodlouženým uvolňováním. Obě modifikace farmakokinetiky přípravku zamezují výraznému a rychlému nárůstu plazmatické koncentrace léčiva (peaku), který je spojen s nežádoucími účinky. Mezi ně patří právě ospalost a sedace, dále se při užívání trazodonu může objevit bolest hlavy, závrať a sucho v ústech. Obvykle je však velmi dobře tolerován.
Několik klinických studií prokázalo srovnatelný antidepresivní účinek trazodonu s tricyklickými antidepresivy, SSRI či SNRI. Studie současně ukázaly, že je v porovnání s nimi signifikantně účinnější ve zmírnění spánkových poruch. Někdy je ovšem předepisován primárně nikoliv jako antidepresivum, ale právě k léčbě insomnie, která se může vyskytovat spolu s depresí. Pacienti ho často užívají v nižších dávkách v kombinaci s jinými antidepresivy a jeho multimodální účinek tak není využit. Důležitou změnu v praxi přinesly tablety s prodlouženým uvolňováním, které umožňují užití léku pouze 1× denně, zpravidla před spánkem. Tím je zajištěna lepší compliance depresivních pacientů a také nižší tendence k denní ospalosti.
Jak bylo zmíněno výše, trazodon má pozitivní efekt v léčbě komorbidit a poruch, které se mohou objevit i současně s depresí. Jedná se například o úzkost, posttraumatickou stresovou poruchu, bulimii, fibromyalgii, sexuální dysfunkce, neurokognitivní poruchy, akatizii spojenou s užíváním antipsychotik a zejména insomnii.
Několik studií potvrdilo hypnotický efekt trazodonu u pacientů, kteří trpí insomnií, ať už primární nebo v souvislosti s depresí. Účinnost v léčbě spánkových poruch se prokázala i při podání pacientům s demencí, úzkostnými poruchami a posttraumatickou stresovou poruchou. Studie zaměřená na porovnání trazodonu s kvetiapinem, která hodnotila celkovou délku spánku a počet nočních probuzení, zaznamenala větší účinnost trazodonu oproti kvetiapinu.
Podle recentně provedené observační studie by mohl být účinný také v léčbě insomnie a nočních můr u pacientů s nádorovým onemocněním v pokročilém stadiu, a několik kazuistik dokonce naznačuje jeho potenciál v terapii narkolepsie a kataplexie.
Trazodon patří mezi účinná a dobře tolerovaná antidepresiva. Jeho multimodální efekt je plně využitý při dávkách 150−300 mg/den, kdy má antidepresivní a zároveň hypnosedativní účinek. Léčba trazodonem je velmi výhodná u depresivních pacientů trpících nespavostí.
(vef)
Zdroj: Cuomo A., Ballerini A., Bruni A. C. et al. Clinical guidance for the use of trazodone in major depressive disorder and concomitant conditions: pharmacology and clinical practice. Rivista di Psichiatria 2019; 54 (4): 137−149, doi: 10.1708/3202.31796.
