Kvalita spánku a cirkadiánní rytmus spánek/bdění jsou důležitými stavebními kameny pro duševní zdraví člověka. Zároveň jsou poruchy spánku integrální součástí prakticky všech duševních chorob. Nespavost a hypersomnie jsou proto například i podstatným kritériem v diagnostice poruch nálady. Řada studií potvrzuje zvýšený výskyt deprese u pacientů s poruchami spánku: nespavostí, hypersomnií, obstrukční spánkovou apnoe, narkolepsií či syndromem neklidných nohou.
V této studii případů a kontrol byla využita longitudinální data z dánských populačních registrů, do nichž jsou zařazeni všichni občané Dánského království. Hodnoceni byli pacienti, u kterých byla v letech 1995–2013 v Dánsku poprvé diagnostikována deprese (celkem 65 739 osob). Pro každý případ bylo náhodně vybráno 20 zdravých kontrol stejného pohlaví, roku a měsíce narození (celkem 1 307 580 osob).
Nejen v dánské populaci převažuje deprese u ženského pohlaví, čemuž odpovídalo i 62,7% zastoupení žen v této studii. Hodnoceny byly rovněž socioekonomické parametry.
Dle předpokladů bylo prokázáno vyšší riziko deprese u lidí s nižšími příjmy, kratší dobou vzdělávání, nezaměstnaných, svobodných a žijících ve velkých městech. U všech hodnocených poruch spánku (nespavost, hypersomnie, narkolepsie, poruchy cirkadiánního rytmu spánek/bdění, parasomnie, abnormální pohyby ve spánku, narkolepsie, ventilační poruchy ve spánku včetně syndromu obstrukční spánkové apnoe) bylo prokázáno zvýšené riziko vzniku deprese.
Celkově je riziko rozvoje deprese u pacientů se spánkovým onemocněním přibližně 2,33× vyšší ve srovnání s běžnou populací. Největší riziko se týká pacientů s poruchami cirkadiánního rytmu spánek/bdění a nespavostí neorganického původu, nejmenší pak lidí trpících narkolepsií. Vyšší riziko rozvoje deprese bylo zaznamenáno také u osob, kterým byla porucha spánku diagnostikována v posledních 6měsících, ve srovnání s těmi, kteří poruchou spánku trpěli alespoň 1 rok.
Vztah mezi poruchami spánku a depresí je nezanedbatelný. Objevuje se stále více důkazů, jež poukazují na možnost prevence některých psychiatrických onemocnění, a to důslednou terapií poruch spánku. Pokud jsou spánková onemocnění včas a důsledně řešena, může to potenciálně zabránit nástupu deprese.
Nejohroženější skupinou jsou pacienti, kteří trpí spánkovou poruchou nově. V riziku však zůstávají i ti, kteří se se spánkovým onemocněním potýkají delší dobu – zejména při nefungující terapii. Pacientům se spánkovou poruchou je proto vhodné věnovat zvýšenou pozornost z hlediska screeningu a diagnostiky deprese.
Spánek je významnou a neoddělitelnou součástí zdravého života. Poruchy spánku mají podíl na všech duševních poruchách a mohou sehrát i významnou roli v jejich etiopatogenezi. Na základě rozsáhlých dat z dánských populačních registrů autoři studie došli k závěru, že poruchy spánku – a to zejména poruchy cirkadiánního rytmu spánek/bdění a neorganická insomnie – představují významný a nezanedbatelný rizikový faktor pro vznik deprese. Nejméně rizikové jsou z tohoto pohledu naopak narkolepsie a ventilační poruchy ve spánku, s výjimkou obstrukční spánkové apnoe.
Další zajímavou informací je fakt, že s narůstající dobou trvání spánkové poruchy klesá riziko rozvoje deprese. Nicméně i po letech trvání spánkové poruchy je riziko deprese vyšší ve srovnání s běžnou populací. Pro klinickou praxi je tedy ke zvážení screening deprese u pacientů se spánkovými poruchami, a to i při jejich delším trvání.
(dos)
Zdroj: Byrne E. M., Timmerman A., Wray N. R., Agerbo E. Sleep disorders and risk of incident depression: a population case-control study. Twin Res Hum Genet 2019 Jun; 22 (3): 140–146, doi: 10.1017/thg.2019.22.
