Rychlá diagnostika deprese v podmínkách primární péče

17. 3. 2020

Deprese je jedním z nejčastěji se vyskytujících psychiatrických onemocnění v ordinacích praktických lékařů. Laická veřejnost navíc velmi často používá pojem „deprese“ i ve významu „špatná nálada“. Rychlý diagnostický nástroj k rozpoznání „opravdové deprese“ tak jistě stojí za naši pozornost.

Deprese obecně

Depresi můžeme definovat jako závažnou dlouhotrvající poruchu psychiky projevující se snížením až vymizením schopnosti prožívat potěšení, pokleslými náladami jedince a patologickým smutkem. Celoživotní prevalence deprese se u žen udává až 20 % (u mužů je to asi poloviční podíl) a velmi často se pojí i se somatickými onemocněními, zejména chronickými (např. onkologickými, revmatologickými, neurologickými či kardiovaskulárními). Je třeba po depresi i při velmi abstraktních náznacích našich pacientů − a zejména při uvedených chronických onemocněních − aktivně pátrat. Jak to udělat v (časových) podmínkách primární péče?

Screening deprese za 15 vteřin

Při podezření na depresi můžeme použít 2 screeningové dotazy, jejichž použití nás prakticky nezdrží:

  1. Trápila (obtěžovala, tížila) vás v období posledního měsíce smutná nebo pokleslá nálada nebo pocity beznaděje?
  2. Trápil (obtěžoval, tížil) vás v období posledního měsíce malý zájem nebo malé potěšení při práci a ostatních činnostech?

V případě kladné odpovědi na alespoň jeden ze dvou zmíněných screeningových dotazů je vhodné zvážit potvrzení pomocí validovaného diagnostického dotazníku PHQ-9. 

Somatický syndrom u deprese

Deprese nemusí mít pouze podobu psychických příznaků. Naopak velmi často se může projevovat tzv. somatickými příznaky. Somatický syndrom je definován přítomností alespoň 4 z níže uvedených symptomů:

  • ztráta zájmu nebo potěšení v činnostech, které obvykle působí radost;
  • buzení se časně ráno, 2 nebo více hodin před obvyklým časem vstávání;
  • deprese je horší ráno;
  • objektivní průkaz psychomotorického zpomalení nebo neklidu (udávaný druhými osobami);
  • zřejmá ztráta chuti k jídlu;
  • zřetelné snížení hmotnosti (≥ 5 % za poslední měsíc);
  • zřetelné snížení libida.

Pacient má depresi − co dál?

Pokud před námi sedí pacient s depresí, je potřeba provést i komplexní zhodnocení rizikových faktorů, při němž je kromě součtu symptomů nutné posoudit také:

  • dobu trvání potíží;
  • zda jde o první, nebo opakovanou epizodu;
  • závažnost symptomů;
  • stupeň funkčního postižení a/nebo disability ve vztahu k možné depresi;
  • přítomnost somatického syndromu;
  • přítomnost psychotických příznaků;
  • výskyt předchozích epizod mánie či hypománie;
  • riziko suicidia;
  • dostupnost sociální podpory;
  • OA a RA s ohledem na výskyt poruch nálady, psychóz, suicidií nebo pokusů o ně.

Po posouzení zjištěné tíže deprese a rizikových faktorů, z nichž jistě nejdůležitější je vyhodnocení rizika suicidia, buď zahajujeme u pacienta léčbu na úrovni primární péče sami, nebo rovnou odesíláme ke specialistovi.

(zem)

Zdroj: Raboch J., Červený R. Deprese. Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře. Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře, Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, Praha, 2018.



Štítky
Praktické lékařství pro dospělé Psychiatrie
Partner sekce
Nejnovější kurzy
Diagnostika a léčba deprese pro ambulantní praxi
Autoři: MUDr. Jan Hubeňák, Ph.D

Kombinace antidepresiv
Autoři: Prof. MUDr. Eva Češková, CSc.

Deprese v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. Radim Kubínek

Úzkostné poruchy
Autoři: MUDr. Miroslav Sekot

Přejít do kurzů
Nejčtenější tento týden Celý článek
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se