Rychlá diagnostika deprese v podmínkách primární péče

17. 3. 2020

Deprese je jedním z nejčastěji se vyskytujících psychiatrických onemocnění v ordinacích praktických lékařů. Laická veřejnost navíc velmi často používá pojem „deprese“ i ve významu „špatná nálada“. Rychlý diagnostický nástroj k rozpoznání „opravdové deprese“ tak jistě stojí za naši pozornost.

Inzerce

Deprese obecně

Depresi můžeme definovat jako závažnou dlouhotrvající poruchu psychiky projevující se snížením až vymizením schopnosti prožívat potěšení, pokleslými náladami jedince a patologickým smutkem. Celoživotní prevalence deprese se u žen udává až 20 % (u mužů je to asi poloviční podíl) a velmi často se pojí i se somatickými onemocněními, zejména chronickými (např. onkologickými, revmatologickými, neurologickými či kardiovaskulárními). Je třeba po depresi i při velmi abstraktních náznacích našich pacientů − a zejména při uvedených chronických onemocněních − aktivně pátrat. Jak to udělat v (časových) podmínkách primární péče?

Screening deprese za 15 vteřin

Při podezření na depresi můžeme použít 2 screeningové dotazy, jejichž použití nás prakticky nezdrží:

  1. Trápila (obtěžovala, tížila) vás v období posledního měsíce smutná nebo pokleslá nálada nebo pocity beznaděje?
  2. Trápil (obtěžoval, tížil) vás v období posledního měsíce malý zájem nebo malé potěšení při práci a ostatních činnostech?

V případě kladné odpovědi na alespoň jeden ze dvou zmíněných screeningových dotazů je vhodné zvážit potvrzení pomocí validovaného diagnostického dotazníku PHQ-9. 

Somatický syndrom u deprese

Deprese nemusí mít pouze podobu psychických příznaků. Naopak velmi často se může projevovat tzv. somatickými příznaky. Somatický syndrom je definován přítomností alespoň 4 z níže uvedených symptomů:

  • ztráta zájmu nebo potěšení v činnostech, které obvykle působí radost;
  • buzení se časně ráno, 2 nebo více hodin před obvyklým časem vstávání;
  • deprese je horší ráno;
  • objektivní průkaz psychomotorického zpomalení nebo neklidu (udávaný druhými osobami);
  • zřejmá ztráta chuti k jídlu;
  • zřetelné snížení hmotnosti (≥ 5 % za poslední měsíc);
  • zřetelné snížení libida.

Pacient má depresi − co dál?

Pokud před námi sedí pacient s depresí, je potřeba provést i komplexní zhodnocení rizikových faktorů, při němž je kromě součtu symptomů nutné posoudit také:

  • dobu trvání potíží;
  • zda jde o první, nebo opakovanou epizodu;
  • závažnost symptomů;
  • stupeň funkčního postižení a/nebo disability ve vztahu k možné depresi;
  • přítomnost somatického syndromu;
  • přítomnost psychotických příznaků;
  • výskyt předchozích epizod mánie či hypománie;
  • riziko suicidia;
  • dostupnost sociální podpory;
  • OA a RA s ohledem na výskyt poruch nálady, psychóz, suicidií nebo pokusů o ně.

Po posouzení zjištěné tíže deprese a rizikových faktorů, z nichž jistě nejdůležitější je vyhodnocení rizika suicidia, buď zahajujeme u pacienta léčbu na úrovni primární péče sami, nebo rovnou odesíláme ke specialistovi.

(zem)

Zdroj: Raboch J., Červený R. Deprese. Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře. Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře, Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, Praha, 2018.



Štítky
Praktické lékařství pro dospělé Psychiatrie
Partner sekce
Nejnovější kurzy
Kombinace antidepresiv
Autoři: Prof. MUDr. Eva Češková, CSc.

Deprese v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. Radim Kubínek

Úzkostné poruchy
Autoři: MUDr. Miroslav Sekot

Přejít do kurzů
Nejčtenější tento týden Celý článek
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

VIRTUÁLNÍ ČEKÁRNA ČR Jste praktický lékař nebo pediatr? Zapojte se! Jste praktik nebo pediatr? Zapojte se!

×