Prevalence deprese, úzkosti a stresu v celosvětové populaci během pandemie COVID-19

30. 3. 2021

Průřezová studie hodnotila prevalenci a míru deprese, úzkosti a stresu u osob z různých států světa v době probíhající pandemie COVID-19 a prvních opatření proti šíření této infekce. Analyzovány byly i dopady u jednotlivých podskupin obyvatelstva.

Metodika průzkumu

Průzkum probíhal v době epidemiologických opatření z důvodu COVID-19 (27. 4. – 13. 5. 2020) prostřednictvím speciálního on-line dotazníku, který měl 2 části. První část se týkala demografických údajů, potenciálních stresorů a způsobů řešení stresu. Druhou část tvořil dotazník DASS-21 (Depression Anxiety and Stress Scale), což je zkrácená 21položková verze DASS-42. Účastníci odpovídali na otázky volbou z několika možností.

Respondenti

Celkem bylo získáno 678 vyplněných dotazníků. Téměř 58 % respondentů tvořily ženy. Účastníci byli rozděleni do následujících věkových skupin: < 18, 18–24, 25–34, 35–44, 45–54 a > 54 let. Největší počet účastníků byl z USA (28,3 %), Pákistánu (26,2 %), Kanady (10,8 %) a Spojeného království (7,8 %), ostatní země zahrnovaly státy Blízkého východu, Evropu, Austrálii, Srí Lanku, Malajsii, Kostariku a Trinidad a Tobago.

Výslední zjištění

Úzkost byla zjištěna u 50,9 % respondentů, přičemž 17,1 % trpělo těžkou nebo velmi těžkou úzkostí. Známky stresu vykazovalo 57,4 % účastníků, z toho u 8,2 % se jednalo o těžký nebo velmi těžký stres. Výsledky dotazníku svědčily pro přítomnost deprese u 58,6 % účastníků, z toho 22,5 % s projevy těžké či velmi těžké deprese.

Největší výskyt deprese, úzkosti a stresu byl zjištěn ve věkové skupině 18–24 let. Prevalence těchto 3 poruch byla vyšší u žen než u mužů. Skóre stresu bylo vyšší u rozvedených a osob, které nežijí v manželském svazku, dále u nezaměstnaných, u lidí, kteří nemohli během opatření vykonávat své zaměstnání, a u studentů. Vyšší skóre úzkosti bylo zaznamenáno u lidí žijících v manželství a u studentů. Vyšší skóre deprese potom u lidí žijících samostatně, mimo manželství či rozvedených a dále u nezaměstnaných a studentů. Se zvyšujícím se počtem dní v karanténě významně stoupalo skóre stresu.

Nejnižší skóre stresu, úzkosti a deprese vykazovali účastníci žijící se svou rodinou. Přítomnost rodiny během karantény lze proto považovat za významný ochranný faktor (p < 0,001). Významným zjištěním je také vyšší míra stresu, úzkosti a deprese u jedinců, kteří se během pandemie nevěnovali žádné fyzické aktivitě. Život s domácím mazlíčkem přítomnost deprese, úzkosti ani stresu významně neovlivnil. Z jednotlivých zemí bylo nejvyšší skóre deprese a stresu zjištěno v Kanadě, Spojeném království a Pákistánu.

Závěr

Průzkum prokázal obrovskou prevalenci deprese, úzkosti a stresu během první fáze karantény či opatření z důvodu pandemie COVID-19 ve všech zúčastněných zemích z celého světa. Vyšší riziko těchto poruch bylo odhaleno u mladých osob, žen, studentů, nezaměstnaných, rozvedených či nesezdaných. Jako ochranný faktory se jeví pobyt v karanténě s rodinou a fyzická aktivita.

(zza)

Zdroj: Shah S. M. A., Mohammad D., Qureshi M. F. H. et al. Prevalence, psychological responses and associated correlates of depression, anxiety and stress in a global population, during the coronavirus disease (COVID-19) pandemic. Community Ment Health J 2021 Jan; 57 (1): 101−110, doi: 10.1007/s10597-020-00728-y.



Štítky
Praktické lékařství pro dospělé Psychiatrie
Partner sekce
Nejnovější kurzy
Diagnostika a léčba deprese pro ambulantní praxi
Autoři: MUDr. Jan Hubeňák, Ph.D

Kombinace antidepresiv
Autoři: Prof. MUDr. Eva Češková, CSc.

Deprese v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. Radim Kubínek

Úzkostné poruchy
Autoři: MUDr. Miroslav Sekot

Přejít do kurzů
Nejčtenější tento týden Celý článek
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se