COVID-19 působí na mozek člověka dvěma cestami: Jednak nepřímo, tj. systémovými, zejména pulmonálními dopady, které vedou k hypoxii, což je stav pro mozek nebezpečný. A za druhé přímo − při rozvoji mozkového edému. Ukazuje se, že mezi sekundární nežádoucí efekty infekce novým koronavirem může patřit úbytek kognitivních funkcí a rozvoj encefalopatie, delirií a též paroxysmů připomínajících epileptické záchvaty. Důsledky těchto procesů mohou být samozřejmě i fatální.
Podle dostupných dat bylo asi u 20 % lidí, kteří prodělali infekci COVID-19, zjištěno riziko úzkostně depresivních poruch, nespavosti a rozvoje demencí. V porovnání s daty z roku 2017 je nyní pozorován 3násobný výskyt velkých depresí a přibylo také případů suicidality. Z metaanalýz dlouhodobých klinických výsledků založených na studiích jiných respiračních virů působících závažná onemocnění vyplývá, že u pacientů, kteří přežili akutní respirační syndrom, činila prevalence depresí 33 % a úzkostí 30 %, a to déle než 6 měsíců po hospitalizaci.
Situace kolem pandemie COVID-19 působí jako silný depresogen, který je navíc výrazně podpořen jejím každodenním mediálním obrazem. Zvýšené nevyhnutelné vystavení se negativním podnětům společně s restriktivními opatřeními působí jako značný stresový faktor, a zakládá tak prostředí k rozvoji úzkosti a deprese. S domácí izolací také souvisí nárůst domácí konzumace alkoholu a výskytu domácího násilí.
Aktivace stresové osy je obecně výsledkem psychosociálního stresu, frustrace a odloučení, ale též zkrácení doby spánku a narušení denního režimu při přechodu na práci z domova (home office).
Pacienty, kteří již užívají antidepresiva, je vhodné upozornit, aby se drželi svého zavedeného léčebného plánu. Pokud se jedná o osoby, jež dostaly novou medikaci, měli bychom je motivovat k adherenci. Doporučují se například vhodné otázky: „Jak zvládáte tu novou léčbu?“ „Jak sami vnímáte důvody, pro které tyto léky berete?“
Přestože se pandemie COVID-19 jeví nekonečná, je dobré pacienty upozorňovat, že jde sice o závažnou, ale s velkou pravděpodobností dočasnou situaci, která jednou skončí. Připomeňte svým pacientům, že z historie jsou známy obdobné situace, které následně pominuly.
Odborníci doporučují, aby si lidé při nucené změně režimu vytvořili každodenní rutiny a rituály, věnovali se péči o sebe sama a zůstávali ve spojení s přáteli a rodinou prostřednictvím telefonických hovorů. Vhodné je také omezit expozici médiím.
(tich)
Zdroje:
1. Höschl C. Komunikace s pacientem v době COVIDu. Webinář pro praktické lékaře. Praktickylekar.online, 26. 11. 2020. Dostupné na: www.praktickylekar.online/eoLPC0dpIXg
2. Tucker P., Czapla C. S. Post-COVID stress disorder: another emerging consequence of the global pandemic. Psychiatric Times 2021; 38 (1). Dostupné na: www.psychiatrictimes.com/view/post-covid-stress-disorder-emerging-consequence-global-pandemic
3. Depression & managing stress during the COVID-19 pandemic. University of Michigan, 2021. Dostupné na: https://medicine.umich.edu/dept/psychiatry/michigan-psychiatry-resources-covid-19/specific-mental-health-conditions/depression-managing-stress-during-covid-19-pandemic
4. Hamed M. G. M., Hagag R. S. The possible immunoregulatory and anti-inflammatory effects of selective serotonin reuptake inhibitors in coronavirus disease patients. Med Hypotheses 2020 Nov; 144 : 110140, doi: 10.1016/j.mehy.2020.110140.
