Poruchy příjmu potravy (PPP), mezi které řadíme zejména mentální anorexii a mentální bulimii, bývají často provázeny depresivními příznaky. Léčba deprese coby komorbidity PPP však má určitá specifika, kterými se odlišuje od terapie depresivní poruchy.
Výskyt psychiatrické komorbidity je u PPP extrémně vysoký. V případě hospitalizovaných pacientek s touto poruchou je přítomnost některé další psychiatrické poruchy pozorována až v 97 % případů. Nejčastěji jde o poruchu nálady (94 %), dále o úzkostnou poruchu (56 %) a jako třetí nejčastější se popisuje zneužívání návykových látek (22 %). Novozélandská studie z roku 2008 uvádí častější výskyt deprese, úzkostných stavů a obsedantně-kompulzivní poruchy u nemocných s mentální anorexií, zatímco bipolární afektivní porucha a abúzus návykových látek byl častěji pozorován u pacientek s mentální bulimií.
České doporučené postupy psychiatrické péče doporučují využití farmakoterapie u PPP teprve v případě existence další psychiatrické komorbidity. Základem léčby vlastní PPP má být psychoedukace, nutriční poradenství, řešení přidružených somatických patologických stavů a psychoterapie. V praxi však bývají psychofarmaka při léčbě PPP předepisována poměrně často, přestože oficiálním schválením amerického Úřadu pro kontrolu léků a potravin (FDA) pro terapii mentální bulimie disponuje pouze antidepresivum fluoxetin.
Léčba komorbidní deprese je v případě jednotlivých typů PPP odlišná. Depresivní příznaky reagují u mentální bulimie na léčbu antidepresivy obdobně jako u depresivní poruchy. Pro antidepresivní a zároveň prokazatelně antibulimický efekt se v první řadě nabízí fluoxetin, a to ve vyšším dávkování (cca 60 mg pro die). V souvislosti s rizikem přesmyku do mánie je vhodné pátrat po přítomnosti bipolární afektivní poruchy, která bývá u mentální bulimie častější. Nedoporučuje se podávání bupropionu, tricyklických antidepresiv nebo antidepresiv zvyšujících tělesnou hmotnost.
Naopak deprese u mentální anorexie je antidepresivy ovlivnitelná pouze minimálně. Příčinou je patrně odlišná etiologie deprese, která v tomto případě vniká jako následek hladovění a nutriční encefalopatie. Dalším možným důvodem je patrně nedostatečné množství prekurzorů pro tvorbu katecholaminů. Terapie antidepresivy není v akutním stadiu mentální anorexie účinná a přináší řadu rizik. Uplatnit se může po normalizaci váhy, kdy však látky zvyšující apetit mohou zapříčinit relaps PPP.
(veri)
Zdroj: Theiner P. Léčba deprese u pacientů s poruchou příjmu potravy. Psychiatrie pro praxi 2011; 12 (3): 105–107.
