Každý z uvedených osobnostních rysů má 2 aspekty. Všechny tyto rysy dohromady vytvářejí inventář označovaný jako BFAS (Big Five Aspect Scales).
„Velká pětka“ již byla zkoumána z různých pohledů, výzkum také ukázal, že 3 osobnostní rysy – výrazný neuroticismus, slabá extraverze a slabá svědomitost – se vzájemně zmírňují v trojcestné interakci, která predikuje depresivní symptomy u zdravé populace.
V této práci skupina výzkumníků z Kanady a USA testovala hypotézu, že uvedený efekt je řízen 3 rysy nižší kategorie: stažeností, pracovitostí a entuziasmem. Jako první potom autoři sledovali tuto interakci v klinické populaci.
Skupina 1 zahrnovala 376 zdravých dobrovolníků. Skupinu 2 představovalo 354 pacientů s diagnostikovanou probíhající depresivní poruchou. Osobnost a depresivní tendence byly ve skupině 1 hodnoceny pomocí BFAS (osobnost) a osobnostního inventáře pro DSM-5 (PID-5; deprese), ve skupině 2 pomocí inventáře NEO-PI-R (osobnost) a Beckova inventáře depresí (BDI-II; deprese).
Staženost, pracovitost a entuziasmus vzájemně interagovaly a predikovaly depresivní tendence u obou skupin. Tento efekt byl robustní u obou metod hodnocení deprese (PID-5 a BDI-II), a naopak nebyl vysledovaný u protikladných aspektů sledovaných rysů (volatilita, asertivita a pořádkumilovnost).
Vzorec interakce sledoval princip „nejlepší dva ze tří“, podle něhož nízká skóre rizika ve dvou ze sledovaných rysů „chrání“ proti vysokému skóre třetího rysu. Získaná data podporují také princip „nejhorší dva ze tří“, podle něhož jsou vysoká skóre rizika u dvou osobnostních rysů spojená se stejnou závažností deprese jako vysoká skóre ve všech osobnostních rysech.
Empirické studie osobnosti a psychopatologie ukazují, že u mnoha psychiatrických poruch nacházíme maladaptivní varianty normativních osobnostních rysů. Výsledky této práce ukazují, že dříve odhalená interakce neuroticismus – extraverze – svědomitost ve skutečnosti vychází z konkrétních aspektů těchto rysů neboli z nižší úrovně hierarchie osobnosti a je pozorovatelná i v klinické populaci. Toto zjištění může rozšířit povědomí o etiologii depresivních poruch a také zlepšit diagnostickou přesnost a plánování terapie. Závěry tak zdůrazňují důležitost a význam zkoumání interaktivního působení osobnostních rysů v psychopatologii.
(mir)
Zdroj: Allen T. A., Carey B. E., McBride C. et al. Big Five aspects of personality interact to predict depression. J Pers 2018; 86 (4): 714–725, doi: 10.1111/jopy.12352.
