Deprese a strava z pohledu medicíny životního stylu

Medicína životního stylu − obor založený na důkazech

Tzv. lifestyle medicine (LM), v našem prostředí někdy nazývaná medicínou životního stylu, není žádná abstraktní poradní disciplína. Naopak je to medicína založená na důkazech, jejíž snahou je podporovat zdravý životní styl a pozitivně tak ovlivňovat zdraví a kvalitu života jednotlivce. V určitých oblastech se překrývá s preventivní medicínou, která je však orientovaná spíše na populaci jako celek, kdežto LM se zaměřuje na jednotlivce. Základními pilíři medicíny životního stylu jsou:

• hodnotná strava
• fyzická aktivita
• zvládání stresu
• udržování sociálních vztahů
• kvalitní spánek
• omezení škodlivých látek

Souvislosti mezi stravou a rozvojem či prevencí deprese

Na náš organismus denně působí řada stresorů, které ovlivňují naše psychické zdraví. Obezita, strava bez nutriční hodnoty, nedostatek kvalitního spánku, škodliviny v životním prostředí a psychický stres mohou narušit osu hypothalamus − hypofýza − kůra nadledvin, zvýšit oxidativní stres a vytvářet chronický systémový zánět. Jak poruchy neuroendokrinního systému, tak chronický systémový zánět jsou dávány do spojitosti se vznikem deprese.

Dietní režim ovlivňuje řadu klíčových biologických pochodů, mimo jiné neuroplasticitu a funkci mozku a naši reakci na vnější a vnitřní stresory. Naše běžná, tzv. západní strava se vyznačuje nadměrnou kalorickou hodnotou a zároveň špatnou skladbou nutrientů, zejména vysokým obsahem nasycených tuků a rafinovaných cukrů společně s nedostatkem potřebných živin. Konzumace takovéto stravy vede k nárůstu oxidativního stresu a k měřitelnému zvýšení markerů systémového zánětu hodnocenému pomocí vysoce senzitivního C-reaktivního proteinu (hs-CRP), který je považován za nezávislý rizikový faktor pro vznik deprese.

Obecně je doporučováno zaměřit se na dostatek zdravých tuků s vyšším obsahem omega-3 polynenasycených mastných kyselin (PUFA), náhradu masných výrobků za ryby a rostlinné potraviny. Nejen, že tento způsob stravování snižuje výskyt kardiovaskulárních příhod, ale na relativně velké skupině více než 10 tisíc osob byl prokázán vztah mezi stravováním podle tzv. středomořské diety a klesající incidencí depresivních epizod. Dále je žádoucí konzumovat co nejméně průmyslově zpracovávanou potravu. Potraviny konzumované v podobě, v jaké se vyskytují v přírodě, tzv. whole food, obsahují vysoký podíl esenciálních mastných kyselin a řadu mikronutrientů, jež jsou potřebné ke správnému fungování mozku, stejně jako protizánětlivě a antioxidačně působících flavonoidů. 

V menší studii s 25 účastníky bylo prokázáno, že změna stravovacího režimu za potraviny s vysokým obsahem důležitých mikronutrientů vedla k významnému subjektivnímu zvýšení životní energie a spokojenosti, a to již po 10 dnech.

Diskuse a závěr

Řada studií zabývajících se stravou při léčbě deprese postrádá potřebnou robustnost, zejména proto, že jde často o observační studie, které mohou být zatížené různými chybami, a také není možné např. mrkev zaslepeně srovnávat s placebem. Jedná se však o relativně dostupnou a bezpečnou adjuvantní možnost léčby deprese, která má potenciál významným způsobem pozitivně ovlivnit i další komorbidity, zejména kardiovaskulární a metabolická onemocnění, jež se s depresí často pojí. Je proto vhodné naše pacienty podporovat ve změně životního stylu v rámci nejen sekundární, ale také primární prevence rozvoje deprese.

Racionální změnu životního stylu je možné podpořit i různými potravinovými doplňky. Jako optimální konkrétně u léčby deprese se jeví relativně nový potravní doplněk Libretto. Optimální poměr protizánětlivé kyseliny eikosapentaenové (EPA) a neuroprotektivní kyseliny dokosahexaenové (DHA) s dalšími látkami nabízí účinnou kombinaci, která dle některých studií může být svým účinkem dokonce srovnatelná s monoterapií běžnými antidepresivy.

(zem)

Zdroje:
1. Sarris J., O'Neil A., Coulson C. E. et al. Lifestyle medicine for depression. BMC Psychiatry 2014; 14: 107, doi: 10.1186/1471-244X-14-107.
2. Lianov L., Johnson M. Physician competencies for prescribing lifestyle medicine. JAMA 2010; 304 (2): 202−203, doi: 10.1001/jama.2010.903. 
3. American College of Lifestyle Medicine. JAMA physician competencies for prescribing lifestyle medicine. Dostupné na: www.lifestylemedicine.org/ACLM/Lifestyle_Medicine/What_is_Lifestyle_Medicine/ACLM/About/What_is_Lifestyle_Medicine_/Core_Competencies.aspx
4. Jazayeri S., Tehrani-Doost M., Keshavarz S. A. et al. Comparison of therapeutic effects of omega-3 fatty acid eicosapentaenoic acid and fluoxetine, separately and in combination, in major depressive disorder. Aust N Z J Psychiatry 2008; 42 (3): 192−198, doi: 10.1080/00048670701827275.