Existují data naznačující, že po rozšíření COVID-19 se významně zvýšil počet lidí pociťujících depresi. Například z výsledků průzkumu, který byl proveden ve Velké Británii na vzorku více než 3500 lidí, vyplývá, že zatímco před vznikem pandemie COVID-19 vykazoval depresivní příznaky 1 z 10 obyvatel, nyní jsou přítomné u každého pátého.
Podle posledních dostupných souhrnných dat Světové zdravotnické organizace (WHO) postihuje deprese asi 40 milionů lidí po celém světě, tedy asi 4,3 % populace. V Evropské unii se chronická deprese vyskytuje asi u 7,1 % obyvatel. Pokud jde o Česko, prevalenci deprese máme v rámci států EU jednu z nejnižších, menší výskyt chronických depresí je hlášen pouze v Rumunsku, Bulharsku a na Kypru. V tuzemsku je přitom výrazně vyšší spotřeba antidepresiv − mezi lety 2000 a 2015 zde vzrostla 5,5×. Přestože nárůst spotřeby antidepresiv je zjevný ve všech zemích EU, jeho míra je v zahraničí oproti Česku mnohem nižší (spotřeba stoupla v průměru < 3×).
Závažnou informaci představují údaje WHO, podle nichž 3 ze 4 pacientů s depresivními příznaky nejsou adekvátně léčeni. Jak prokázala britská studie publikovaná v roce 2018 v Lancet Psychiatry, neléčená chronická deprese může zanechat trvalé neurodegenerativní změny na mozku. Jiné studie zase prokazují souvislost mezi depresí a zánětlivou reakcí organismu. Například ve studii publikované v roce 2016 bylo zjištěno, že depresivní pacienti mají o 30 % vyšší hladiny C-reaktivního proteinu než pacienti bez deprese. Tyto poznatky naznačují, že deprese nekontrolovaná léčbou může vyústit v degenerativní poškození mozkové tkáně srovnatelné s vlivem jiných neurodegenerativních onemocnění. Včasná a účinná léčba je proto zcela zásadní.
Významný je i ekonomický dopad. Podle WHO činí odhad nákladů v Evropské unii v souvislosti se ztrátou produktivity práce, k níž dochází v důsledku deprese, více než 70 miliard eur ročně. Deprese tak představuje rovněž obrovskou ekonomickou zátěž evropské společnosti a vzhledem ke stále probíhající pandemii COVID-19 lze předpokládat další nárůst tohoto problému. Z pohledu zdravotního i ekonomického je tudíž nutné zaměřit pozornost na lepší prevenci, detekci i léčbu depresivních pacientů.
Mnoho studií poukazuje na nedostatečnou compliance pacientů v rámci léčby. Podle některých průzkumů antidepresivní medikaci vysadí v průběhu 1. měsíce léčby skoro 1/3 pacientů − to znamená, že k ukončení terapie u nich dojde ještě před nástupem antidepresivního účinku. Míra compliance se přitom mimo jiné odvíjí od druhu antidepresiva a kvality edukace při nasazení léčby. Pacienti nejčastěji vysazují antidepresivní medikaci z následujících důvodů:
K posílení compliance pacienta k léčbě bychom proto měli ideálně hledat antidepresivum, jež má rychlý nástup účinku a nevykazuje významnější nežádoucí účinky. Z tohoto pohledu se jako vhodný pro použití v ordinaci PL jeví trazodon.
Trazodon představuje multimodální a multifunkční antidepresivum indikované k léčbě depresí různé etiologie, včetně typů provázených anxietou a poruchami spánku. Účinnost trazodonu při léčbě deprese je srovnatelná s inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), kombinovanými inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI) a tricyklickými antidepresivy (TCA). Mezi hlavní výhody trazodonu patří jeho relativně rychlejší nástup účinku, zejména anxiolytického.
Toto léčivo nevykazuje anticholinergní NÚ, na rozdíl od jiných psychotropních látek proto není kontraindikované u pacientů s glaukomem a poruchami močových cest a nemá extrapyramidové ani kardiovaskulární NÚ typické pro tricyklická antidepresiva. A jelikož se výskyt depresivního onemocnění posouvá směrem k mladší populaci (nyní i v souvislosti s pandemií COVID-19, při níž depresivní příznaky přibývají více u lidí ve věku pod 40 let), je důležitý také fakt, že trazodon nepůsobí poruchy sexuálních funkcí ani nespavost a je účinný i na příznaky úzkosti bez vzniku závislosti, což hrozí při používání benzodiazepinů. Rizikem při jeho užívání zůstává ortostatická hypotenze, jíž lze ovšem předcházet podáváním formy s řízeným uvolňováním.
Z výše uvedených skutečností vyplývá, že včasné zahájení adekvátní antidepresivní léčby je významné z pohledu zdravotního i ekonomického. Jak bylo popsáno, neléčená deprese může zanechat trvalé změny na mozku. V dostupné studii Cost of depression in Europe („Cena deprese v Evropě“) z roku 2006 navíc lze vysledovat, že celkové náklady vynaložené na hospitalizace z příčiny deprese jsou vyšší než náklady na ambulantní léčbu.
(tich)
Zdroje:
1. Perry VH. Microglia and major depression: not yet a clear picture. Lancet Psychiatry 2018; 5 (4): 292–294, doi: 10.1016/S2215-0366(18)30087-7.
2. DiSalvo D. How untreated depression changes the brain over time. Psychology Today, 2018 Apr 6. Dostupné na: www.psychologytoday.com/us/blog/neuronarrative/201804/how-untreated-depression-changes-the-brain-over-time
3. Depression. WHO. Dostupné na: www.euro.who.int/en/health-topics/noncommunicable-diseases/mental-health/areas-of-work/depression
4. Sobocki P., Jönsson B., Angst J., Rehnberg C. Cost of depression in Europe. J Ment Health Policy Econ 2006; 9 (2): 87–98.
5. Mental health and related issues statistics. Eurostat, 2020 Aug. Dostupné na: https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Mental_health_and_related_issues_statistics
6. Doležal T. Trazodon. Remedia 2002; 12 (6): 476–477.
7. Schraer R. Depression doubles during coronavirus pandemic. BBC, 2020 Aug 18. Dostupné na: www.bbc.com/news/health-53820425www.bbc.com/news/health-53820425
8. Depresivní Česko. Česko v datech, 12. 12. 2018. Dostupné na: www.ceskovdatech.cz/clanek/116-depresivni-cesko
9. Racková S., Janů L. Využití duálních antidepresiv v léčbě depresivní poruchy. Psychiatrie pro praxi 2008; 9 (6): 268–272.
10. SPC Trittico. Dostupné na: www.sukl.cz/modules/medication/detail.php?kod=0046444
Diklofenak epolamin je vysoce rozpustná sůl účinné látky s prokázanými protizánětlivými, analgetickými a antipyretickými účinky. Jaké je spektrum jeho indikací a čím se liší od jiných solí diklofenaku? Odpoví přehledná infografika.
