Herpes labialis trápí 15–40 % světové populace. Aktuální terapeutické modality přitom přinášejí jen mírnou úlevu a ve většině případů nezkracují dobu hojení ani nesnižují počet recidiv. Zpravidla se jedná o antivirové přípravky (v perorální či masťové formě), které je nutné nasadit co nejdříve při výskytu prvních příznaků. Další možnosti představují např. topické přípravky s obsahem zinku nebo anestetické krémy pro zmírnění symptomů. V několika státech (mj. USA, Německo, Nizozemsko) je schválena kombinovaná topická léčba příznaků této infekce zahrnující topické kortikosteroidy a antivirové léky. Cílem prezentované metaanalýzy proto bylo zhodnotit přínos přidání topických kortikosteroidů k samotné antivirové léčbě herpes labialis.
Na základě systematického průzkumu literatury v databázích Medline, Embase, CINAHL, Web of Science, Cochrane Library a Google Scholar autoři vyhledali 9450 studií, z nichž ovšem splňovaly vstupní kritéria jen 4. Jednalo se o randomizované kontrolované studie zahrnující zdravé neimunokompromitované jedince starší 12 let s herpes labialis, které porovnávaly účinnost topických kortikosteroidů v kombinaci s antivirovou léčbou se samotnou antivirovou léčbou nebo s placebem. Celkem čítaly 1892 pacientů.
Primárním sledovaným parametrem bylo vytvoření klasických lézí a zmírnění bolesti, sekundární sledované parametry zahrnovaly dobu hojení (od první eflorescence do úplného zhojení), nežádoucí příhody a zmenšení velikosti lézí.
Zařazena byla studie z roku 2010 (Hull et al.) zahrnující 1443 pacientů, která porovnávala 5% acyklovir + 1% hydrokortison v krému se samotným topickým 5% acyklovirem a s placebem. Studie z roku 2002 (Evans et al.) s 380 pacienty porovnávala 5% acyklovir + 1% hydrokortison v krému s placebem. Další studie, kterou provedli Hull et al., byla publikovaná v roce 2009 a čítala 39 pacientů, u nichž byl porovnáván perorální valaciklovir + topický klobetasol s placebem. Studie z roku 2000 (Spruance et al.) porovnávala perorální famciklovir + topický fluocinonid se samotným famciklovirem. Roční výskyt projevů infekce herpes labialis se v těchto studiích pohyboval od 4,5 do 5,6 epizody.
Metaanalýza ukázala statisticky významné snížení rizika vytvoření ulcerózních lézí ve skupinách s intervenční léčbou v porovnání s placebem, a to o 50 % (poměr šancí [OR] 0,50; 95% CI 0,39–0,66; p < 0,001). Při kombinované léčbě bylo riziko vytvoření těchto lézí o 27 % nižší než u samotné antivirové léčby (OR 0,73; 95% CI 0,58–0,92; p = 0,007).
Doba do zhojení byla hodnocena u 407 pacientů. Kombinovaná léčba vykázala zkrácení doby do zhojení o 1,49 dne v porovnání s placebem, rozdíl oproti samotné antivirové léčbě ovšem nebyl statisticky významný. Rozdíl mezi kombinovanou léčbou a samotnou antivirovou léčbou nebyl zjištěn ani z hlediska zmírnění bolesti.
Výskyt nežádoucích reakcí při kombinované léčbě se významně nelišil od podávání placeba (OR 1,09; 95% CI 0,75–1,59; p = 0,85). Nejčastěji se jednalo o suchost, podráždění a píchání v místě aplikace topického přípravku. Tyto příznaky souvisely s topickou aplikací, nikoliv konkrétně s použitím kortikosteroidů.
Kombinovaná léčba projevů herpes labialis antivirovým přípravkem a topickým kortikosteroidem je bezpečná a účinnější než placebo. V porovnání s léčbou samotným antivirovým přípravkem významně snižuje výskyt recidiv ulcerózních projevů této infekce.
(zza)
Zdroj: Arain N., Paravastu S. C. V., Arain M. A. Effectiveness of topical corticosteroids in addition to antiviral therapy in the management of recurrent herpes labialis: a systematic review and meta-analysis. BMC Infect Dis 2015; 15: 82, doi: 10.1186/s12879-015-0824-0.
