Kojenec byl na dětském dermatologickém oddělení vyšetřen kvůli zhoršujícímu se atopickému ekzému. Ložiska se u něj vyskytovala na končetinách, trupu i v obličeji a doprovázel je výrazný pruritus.
Perinatální období proběhlo u pacienta bez komplikací, po 6 měsících výhradního kojení byl převeden na umělou kojeneckou výživu. Nemléčné příkrmy toleroval, očkování u něj kvůli lehkým respiračním infektům nebylo dosud provedeno. V rodinné anamnéze je uvedena alergie matky na med a polinóza u otce. Alergologické vyšetření ukázalo lehce zvýšené specifické IgE proti směsi potravin, sIgE proti kravskému mléku byly negativní.
Pacient měl při vyšetření ve FN Motol rozsáhlá erytematoskvamózní ložiska na vnitřní straně stehen a v popliteálních jamkách. Na nártech byly též exkoriace, na bércích s infiltrací a mokváním. Dermatolog stanovil diagnózu atopická dermatitida.
Rodičům kojence bylo doporučeno, aby opakovaně promazávali celé tělo syndermanem a na obličej aplikovali krém Lipobase. Koupele ve slabě růžovém roztoku hypermanganu byly doporučeny 2–3× týdně. Na mokvající ložiska byl určen Jarischův roztok a na ložiska na dolních končetinách krém s obsahem 0,1 % hydrokortisonu (Locoid lipocrm.) na noc. U tohoto přípravku byl stanoven proaktivní režim, tj. aplikovat po dobu 1–5 dní při akutní exacerbaci a poté dlouhodobě vždy 2× týdně. Na pruritus byl předepsán bisulepin (Dithiaden) 1/4 tbl. na noc.
Přestože došlo k mírnému zlepšení ekzému v obličeji a na horních končetinách, dolní končetiny vykazovaly jen zanedbatelné zlepšení. K mokvání ložisek v oblasti bérců již nedocházelo. Pohovorem s rodiči kojence bylo zjištěno, že Locoid lipocrm. aplikovali pouze jednou na počátku léčby a dále nebyl užíván.
Po vysvětlení významu adherence k léčbě kortikoidem došlo po dalších 3 týdnech terapie k výraznému zlepšení ekzému. Zlepšil se též pruritus, který dříve kojenci znemožňoval klidný spánek.
Léčba atopické dermatitidy může být náročná a zdlouhavá a v kojeneckém věku má řadu specifik. Zásadním prvkem terapie je pečlivá a opakovaná edukace rodičů. Kortikofobie může komplikovat reálné posouzení účinnosti léčby, a proto by dermatologové měli cíleně zjišťovat skutečnou compliance. Při léčbě atopické dermatitidy má u kojenců význam též dieta dítěte, případně kojící matky, výběr vhodných oděvů a používání nedráždivé dětské kosmetiky.
(pak)
Zdroj: Čadová J. Atopická dermatitida v kojeneckém věku. Pediatrie pro praxi 2018; 19 (5): 284–285.
