Antihistaminika v léčbě atopické dermatitidy

21. 3. 2016

U dětí s atopickou dermatitidou (AD) lze volit z řady léčebných postupů. Následující text se věnuje působení antihistaminik na pruritus u AD. Antihistaminika blokují aktivitu histaminu na příslušných receptorech v kůži (zejména H1), čímž se zmírňuje svědění a zarudnutí a potlačí se rozvoj kopřivky.

Inzerce

Klasifikace antihistaminik

Antihistaminika se klasifikují podle jejich sedativních vlastností.

Sedativní antihistaminika (1. generace), jako jsou alimemazin (dříve známý jako trimeprazin), chlorfenamin (dříve známý jako chlorfeniramin), klemastin, cyproheptadin, hydroxyzin a prometazin, působí neselektivně a mají krátký biologický poločas (6−12 hodin).

Nesedativní antihistaminika (2. generace), jako jsou cetirizin, levocetirizin, loratadin, desloratadin a fexofenadin, vážou více selektivně receptory H1. Mají delší poločas působení (kolem 24 hodin), s výjimkou u dětí, u nichž může být léčivo metabolizováno rychleji.

Výběr ze studií s antihistaminiky a jejich výsledky

Cetirizin: Efektivitou cetirizinu v léčbě mírného až středně těžkého svědění u dětí ve věku 6−12 let se zabývala dvojitě zaslepená placebem kontrolovaná randomizovaná studie (RCT). Dávka přípravku se lišila v závislosti na tělesné hmotnosti. Po 8týdenní léčbě byly zjištěny signifikantní rozdíly mezi dvěma testovanými skupinami − pokud jde o eliminaci příznaků a symptomů − ve prospěch cetirizinu (73 % cetirizin, 18 % placebo; p < 0,02).

Chlorfenamin: Účinností chlorfenaminu se zabývala dvojitě zaslepená RCT u dětí ve věku 1−12 let, které trpěly nočním svěděním a škrábáním. Po 4týdenní terapii nebyly zjištěny žádné významné rozdíly mezi skupinami.

Hydroxyzin vs. cyproheptadin: Vlivem přípravků na svědění se zabývala dvojitě zaslepená RCT u dětí ve věku 2−16 let s akutním zhoršením atopického ekzému. Zlepšení v nočním i denním svědění bylo významně vyšší u hydroxyzinu než cyproheptadinu po 7denní léčbě.

Klemastin vs. ketotifen: Účinností se zabývala dvojitě zaslepená RCT u dětí s atopickým ekzémem. Po čtyřtýdenní léčbě byly pozorovány významně lepší výsledky u ketotifenu. Došlo ke zlepšení v oblasti svědění, zarudnutí, tvorbě pustul i papul.

Preventivně podávaná antihistaminika. Ve studii, která se zabývala možností, zda by podání cetirizinu mohlo zabránit vzniku astmatu, nebyl zjištěn žádný rozdíl v kumulativní prevalenci astmatu. Vznik kopřivky však byl výrazně nižší u cetirizinu v porovnání s placebem.

Shrnutí a závěr

Studie byly prováděny na relativně malém vzorku a obecně hodnotily krátkodobé použití. I když důkazy svědčící pro účinnost sedativních antihistaminik byly skrovné, klinické zkušenosti stále podporují jejich krátkodobé užívání u dětí s atopickým ekzémem. Nesedativní antihistaminika mohou být použita v případě silného svědění a kopřivky. Obecně je doporučeno vyhýbat se antihistaminikům měnícím náladu a kognitivní funkce.

(ave)

Zdroj: NICE Clinical Guidelines, No. 57. Atopic Eczema in Children. Management of atopic eczema in children from birth up to the age of 12 years. Treatment: Antihistamines and other antipruritics (chapter 7.5). National Collaborating Centre for Women’s and Children’s Health (UK), RCOG Press 2007. Dostupné na: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmedhealth/PMH0009237



Štítky
Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorost
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se