U dětí s atopickou dermatitidou (AD) lze volit z řady léčebných postupů. Následující text se věnuje působení antihistaminik na pruritus u AD. Antihistaminika blokují aktivitu histaminu na příslušných receptorech v kůži (zejména H1), čímž se zmírňuje svědění a zarudnutí a potlačí se rozvoj kopřivky.
Antihistaminika se klasifikují podle jejich sedativních vlastností.
Sedativní antihistaminika (1. generace), jako jsou alimemazin (dříve známý jako trimeprazin), chlorfenamin (dříve známý jako chlorfeniramin), klemastin, cyproheptadin, hydroxyzin a prometazin, působí neselektivně a mají krátký biologický poločas (6−12 hodin).
Nesedativní antihistaminika (2. generace), jako jsou cetirizin, levocetirizin, loratadin, desloratadin a fexofenadin, vážou více selektivně receptory H1. Mají delší poločas působení (kolem 24 hodin), s výjimkou u dětí, u nichž může být léčivo metabolizováno rychleji.
Cetirizin: Efektivitou cetirizinu v léčbě mírného až středně těžkého svědění u dětí ve věku 6−12 let se zabývala dvojitě zaslepená placebem kontrolovaná randomizovaná studie (RCT). Dávka přípravku se lišila v závislosti na tělesné hmotnosti. Po 8týdenní léčbě byly zjištěny signifikantní rozdíly mezi dvěma testovanými skupinami − pokud jde o eliminaci příznaků a symptomů − ve prospěch cetirizinu (73 % cetirizin, 18 % placebo; p < 0,02).
Chlorfenamin: Účinností chlorfenaminu se zabývala dvojitě zaslepená RCT u dětí ve věku 1−12 let, které trpěly nočním svěděním a škrábáním. Po 4týdenní terapii nebyly zjištěny žádné významné rozdíly mezi skupinami.
Hydroxyzin vs. cyproheptadin: Vlivem přípravků na svědění se zabývala dvojitě zaslepená RCT u dětí ve věku 2−16 let s akutním zhoršením atopického ekzému. Zlepšení v nočním i denním svědění bylo významně vyšší u hydroxyzinu než cyproheptadinu po 7denní léčbě.
Klemastin vs. ketotifen: Účinností se zabývala dvojitě zaslepená RCT u dětí s atopickým ekzémem. Po čtyřtýdenní léčbě byly pozorovány významně lepší výsledky u ketotifenu. Došlo ke zlepšení v oblasti svědění, zarudnutí, tvorbě pustul i papul.
Preventivně podávaná antihistaminika. Ve studii, která se zabývala možností, zda by podání cetirizinu mohlo zabránit vzniku astmatu, nebyl zjištěn žádný rozdíl v kumulativní prevalenci astmatu. Vznik kopřivky však byl výrazně nižší u cetirizinu v porovnání s placebem.
Studie byly prováděny na relativně malém vzorku a obecně hodnotily krátkodobé použití. I když důkazy svědčící pro účinnost sedativních antihistaminik byly skrovné, klinické zkušenosti stále podporují jejich krátkodobé užívání u dětí s atopickým ekzémem. Nesedativní antihistaminika mohou být použita v případě silného svědění a kopřivky. Obecně je doporučeno vyhýbat se antihistaminikům měnícím náladu a kognitivní funkce.
(ave)
Zdroj: NICE Clinical Guidelines, No. 57. Atopic Eczema in Children. Management of atopic eczema in children from birth up to the age of 12 years. Treatment: Antihistamines and other antipruritics (chapter 7.5). National Collaborating Centre for Women’s and Children’s Health (UK), RCOG Press 2007. Dostupné na: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmedhealth/PMH0009237
Periferní neuropatie (PN) postihuje velkou část populace, přesto zůstává poddiagnostikovaná. Květen coby měsíc povědomí o PN je příležitostí připomenout význam aktivního dotazování na příznaky, jednoduchého screeningu a hledání ovlivnitelných příčin včetně deficitu vitaminů skupiny B.
U příležitosti Světového dne preeklampsie, který připadá na 22. května, jsme vybrali dvě vystoupení z třetího ročníku kongresu Nedoklubka, kde vystoupilo několik porodníků a gynekologů s představením aktuálního stavu prevence předčasného porodu.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
