Způsobují orální antikoagulancia vyšší hospitalizační mortalitu u pacientů s ICH?

Úvod

Přímá perorální antikoagulancia (NOACs − non-vitamin K antagonist oral anticoagulants) se používají jako alternativa warfarinu k prevenci tromboembolických komplikací u pacientů s vysokým rizikem fibrilace síní. Přestože NOACs vykazují lepší bezpečnostní profil než warfarin, dosud chyběla ucelená studie vlivu užívání antikoagulancií na dopad intracerebrálního krvácení (ICH).

Analyzovaná data

Do retrospektivní kohortové studie byla použita data z amerického registru GTWG-Stroke (American Heart Association/American Stroke Association Get With The Guidelines – Stroke), který sbírá standardizované údaje od participujících nemocnic. Nemocní s diagnózou ICH byli rozděleni do 3 skupin podle užívání antikoagulancií: warfarin, NOACs (dabigatran, rivaroxaban, apixaban, edoxaban) a bez antikoagulans. Sledovaná populace byla dále rozdělena podle předchozí antiagregační léčby na pacienty bez antiagregační terapie, s antiagregační terapií (kyselina acetylsalicylová [ASA], klopidogrel, tiklopidin, prasugrel, tikagrelor) a s duální antiagregační terapií (ASA v kombinaci s dipyridamolem, klopidogrelem, tiklopidinem, prasugrelem nebo tikagrelorem).

Výsledky

Do analýzy bylo celkem zařazeno 141 311 pacientů  (85,9 % bez antikoagulans, 10,6 % s warfarinem, 3,5 % s NOACs). Nemocní, kteří užívali antikoagulační léčbu, byli ve srovnání s pacienty bez antikoagulace starší. Ve skupinách s antikoagulační léčbou byla také vyšší prevalence fibrilace síní, prodělaných mozkových příhod nebo tranzitorních ischemických atak a aterosklerotických komorbidit. Základní charakteristiky mezi skupinami s warfarinem a NOACs nebyly signifikantně odlišné až na vyšší výskyt renálního onemocnění ve skupině s warfarinem a vyšší výskyt fibrilace síní ve skupině s NOACs.

Vliv předchozího užívání antikoagulancií na hospitalizační mortalitu

Mortalita při hospitalizaci činila 32,6 % u pacientů, kteří užívali warfarin, 26,5 % u pacientů na NOACs a 22,5 % u pacientů bez antikoagulační terapie. Vyšší riziko hospitalizační mortality je asociováno s předchozím užíváním warfarinu (adjustovaný poměr šancí [AOR] 1,62; 97,5% interval spolehlivosti [CI] 1,53−1,71) a NOACs (AOR 1,21; 97,5% CI 1,11−1,32) v porovnání se skupinou bez předchozího užívání antikoagulancií. Předchozí užívání NOACs vykazuje v porovnání s předchozím užívání warfarinu nižší riziko úmrtí při hospitalizaci (AOR 0,75; 97,5% CI 0,69−0,81). 

Riziko konkomitantního užívání antikoagulační a antiagregační léčby

Pacienti, kteří užívali antiagregační léčbu, byli ve srovnání s těmi bez antiagregační terapie starší a s vyšší aterosklerotickou zátěží.

Mezi nemocnými užívajícími NOACs nebo warfarin byl rozdíl v hospitalizační mortalitě numericky vyšší u pacientů s duální antiagregační léčbou (32,7 vs. 47,1 %) oproti těm, kteří neměli nasazenu předchozí antiagregační léčbu (26,4 vs. 31,7 %), nicméně tyto výsledky nejsou statisticky signifikantní (p = 0,07).

Závěr

Z analýzy vyplývá, že vyšší hospitalizační mortalita je asociována s předchozím užívání orálních antikoagulancií u pacientů s diagnózou ICH. NOACs vykazují nižší riziko hospitalizační mortality v porovnání s warfarinem.

(eko)

Zdroj: Inohara T., Xian Y., Liang L. et al. Association of intracerebral hemorrhage among patients taking non-vitamin K antagonist vs vitamin K antagonist oral anticoagulants with in-hospital mortality. JAMA 2018; 319 (5): 463–473, doi: 10.1001/jama.2017.21917.