Faktory závislé na vitaminu K chrání před vaskulární a renovaskulární kalcifikací, proto se dá předpokládat, že antagonisté vitaminu K mohou vést k renální dysfunkci. U populace pacientů sledované ve studii RE-LY tak byly hodnoceny změny glomerulární filtrace při dlouhodobém užívání antikoagulancií.
Cílem analýzy bylo hodnocení změn glomerulární filtrace (GFR) během dlouhodobé léčby warfarinem nebo dabigatran-etexilátem (DE) u pacientů zařazených do klinické studie RE-LY. Ta byla designována jako otevřená randomizovaná prospektivní studie fáze 3, probíhala ve 44 zemích a jejím primárním cílem bylo porovnat účinnost DE v prevenci ischemické cévní mozkové příhody u pacientů s nevalvulární fibrilací síní a alespoň jedním dalším rizikovým faktorem iktu. Řada zařazených nemocných již v minulosti užívala antagonisty vitaminu K.
18 113 pacientů bylo randomizováno do skupin léčených buď DE (110 mg či 150 mg 2× denně), nebo warfarinem. Analyzována byla data 16 490 pacientů s fibrilací síní, u kterých byly k dispozici hodnoty kreatininu naměřené před zahájením terapie a alespoň při jedné následné návštěvě (až do doby 30 měsíců).
GFR poklesla u obou léčených skupin. Po 30 měsících terapie byl průměrný pokles GFR významně vyšší u warfarinu (−3,68 ± 0,24 ml/min) ve srovnání s DE 110 mg (−2,57 ± 0,24 ml/min; p = 0,0009 vs. warfarin) a DE 150 mg (−2,46 ± 0,23 ml/min; p = 0,0002 vs. warfarin). Pokles renálních funkcí byl statisticky významně pomalejší u obou dávek dabigatranu oproti warfarinu; u dabigatranu 150 mg byl pokles o 30 % pomalejší oproti warfarinu a u dávky 110 mg o 37 % pomalejší oproti warfarinu. Snížení GFR o > 25 % po více než 18 měsících léčby bylo méně pravděpodobné při léčbě DE 110 mg (poměr rizik [HR] 0,81; 95% CI 0,69−0,96; p = 0,017) nebo DE 150 mg (HR 0,79; 95% CI 0,68−0,93; p = 0,0056) než při léčbě warfarinem. Warfarinizovaní nemocní, jejichž kontrola INR (international normalized ratio) byla slabá, tj. v rámci terapeutického rozmezí (INR 2,0–3,0) pouze po dobu kratší než 65 % doby sledování, vykazovali rychlejší pokles GFR. Výraznější pokles GFR byl dále spojen s předchozím užíváním antagonistů vitaminu K a se současnou přítomností diabetu.
Pacienti s fibrilací síní vykazovali postupný pokles renálních funkcí asociovaný jak s předchozí, tak se současnou antikoagulační medikací a s dalšími faktory. Dabigatran v obou dávkách významně zpomaloval pokles renálních funkcí vs. warfarin. Rychlejší snížení funkce ledvin během léčby warfarinem může hrát roli při výběru relevantního antikoagulancia pro dlouhodobou léčbu.
(ada)
Zdroj: Böhm M., Ezekowitz M. D., Connolly S. J. et al. Changes in renal function in patients with atrial fibrillation: an analysis from the RE-LY trial. J Am Coll Cardiol 2015; 65 (23): 2481−2493, doi: 10.1016/j.jacc.2015.03.577.
