Vzhledem k častému současnému výskytu dyslipidémie a fibrilace síní (FiS) jsou DOACs u řady pacientů podávána spolu se statiny. Předchozí studie ukázaly jak snížení rizika intrakraniálního krvácení u pacientů léčených současně atorvastatinem a DOACs, tak vyšší riziko velkých krvácení při kombinaci simvastatinu či lovastatinu s dabigatranem ze skupiny DOACs. Autoři nedávno publikované studie se pokusili ozřejmit riziko velkého krvácení u pacientů s nevalvulární FiS, kteří současně užívají DOACs a různé dávky statinů v porovnání s pacienty s DOACs bez statinové léčby.
Jednalo se o retrospektivní kohortovou studii, ve které byla využita data bezmála 91 tisíc pacientů s nevalvulární FiS z tchajwanské Národní výzkumné databáze zdravotního pojištění (NHIRD), kteří v letech 2012–2017 užívali některé ze 4 léčiv ze skupiny DOACs: dabigatran, rivaroxaban, apixaban či edoxaban. Primárním sledovaným parametrem byl výskyt velkého krvácení − tato událost byla definovaná jako hospitalizace nebo ošetření na pohotovosti z důvodu intracerebrálního krvácení, krvácení do gastrointestinálního traktu, urogenitálního traktu nebo jiných lokalizací.
Porovnána byla incidence krvácení po úpravě na potenciální zavádějící faktory při užívání statinů a bez statinů. Pacienti se statiny byli dále rozděleni do skupin s nízkou až střední dávkou statinů a s vysokou dávkou statinů (tj. atorvastatin 40–80 mg/den nebo rosuvastatin 20 mg/den). Hodnoceny byly jednotlivé 3měsíční úseky pokryté léčbou DOAC + statinem nebo pokryté pouze DOAC.
Z 90 731 zařazených pacientů bylo 56 % mužů, průměrný věk celé hodnocené populace činil 75 let. Průměrné skóre HAS-BLED činilo 3,0 a průměrné skóre CHA2DS2-VASc 4,59. 52 % pacientů mělo městnavé srdeční selhání, 46 % cerebrovaskulární onemocnění a 41 % diabetes mellitus.
Při porovnání s užíváním DOACs bez statinů bylo současné užívání DOACs a statinů spojeno s významně nižším výskytem všech velkých krvácení, a to o 20 % (poměr incidencí [IRR] 0,8; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,72–0,81). Nižší výskyt velkého krvácení byl pozorován jak při užívání nízkých až středních dávek statinů (IRR 0,8; 95% CI 0,74–0,84), tak při užívání dávek vysokých (IRR 0,8; 95% CI 0,74–0,88).
Riziko intrakraniálního krvácení bylo při současném užívání DOACs a statinů nižší rovněž o 20 % (IRR 0,8; 95% CI 0,66–0,93), riziko krvácení do gastrointestinálního traktu potom o 30 % (IRR 0,7; 95% CI 0,69–0,79). Riziko krvácení do urogenitálního traktu a jiných míst nebylo současným užíváním statinů významně ovlivněno.
Pokud se týká intrakraniálního krvácení, byly zjištěny rozdíly mezi muži a ženami. Protektivní efekt podávání statinů byl pozorován pouze u žen (IRR 0,67; 95% CI 0,51–0,89), nikoliv u mužů (IRR 0,87; 95% CI 0,70–1,08). Riziko intrakraniálního krvácení však u mužů nebylo přidáním statinů ani zvýšeno.
U pacientů s nevalvulární fibrilací síní, kteří užívají přímá perorální antikoagulancia, znamená přidání statinu v jakékoliv dávce snížení rizika velkých krvácení. Vzhledem ke kardioprotektivním účinkům statinů je tedy vhodné zvážit jejich podávání u všech pacientů s dyslipidémií léčených DOACs.
(zza)
Zdroj: Wu H. H., Chang S. H., Lee T. H. et al. Concurrent use of statins decreases major bleeding and intracerebral hemorrhage in non-valvular atrial fibrillation patients taking direct oral anticoagulants − a nationwide cohort study. Front Cardiovasc Med 2022 Aug 8; 9 : 969259, doi: 10.3389/fcvm.2022.969259.
