Mezi registrovaná DOACs patří přímý inhibitor trombinu dabigatran a inhibitory faktoru X rivaroxaban, apixaban a edoxaban. Stále častěji se využívají v profylaxi žilní tromboembolie a prevenci cévní mozkové příhody u pacientů s nevalvulární fibrilací síní. Jejich výhodami jsou rychlý nástup účinku, predikovatelná terapeutická odpověď bez potřeby pravidelného monitorování a nižší riziko interakcí s jinými léky, potravinami nebo bylinnými přípravky.
Studie prokázaly nižší výskyt krvácení při léčbě DOACs v porovnání s warfarinem, ovšem velké krvácení je při jejich podávání stále významnou obavou, protože pokud není okamžitě účinně řešeno, je spojeno s významnou morbiditou a mortalitou. U pacientů s warfarinem lze velké krvácení zastavit podáním vitaminu K. Podobně je i u pacientů léčených DOACs v případě život ohrožujícího krvácení nebo rizikové operace nutné podat reverzní látku, která jejich účinnost rychle inhibuje. Takové látky postupně přicházejí na trh. Zatím byly schváleny dvě – idarucizumab pro zvrácení účinku dabigatranu a andexanet alfa pro zvrácení účinku rivaroxabanu a apixabanu. Ve vývoji je v současné době třetí reverzní látka ciraparantag, která by mohla mít univerzální účinky proti působení všech DOACs.
DOACs se dnes v klinické praxi dostávají do popředí antikoagulační léčby. Díky své prokázané lepší účinnosti, dobré bezpečnosti a dalším výhodám oproti tradičním antikoagulans, jako je warfarin, a také díky dostupnosti reverzních látek, které v případě potřeby rychle potlačují jejich antikoagulační působení, zřejmě brzy nahradí tradiční antikoagulancia.
(zza)
Zdroj: Kustos S. A., Fasinu P. S. Direct-acting oral anticoagulants and their reversal agents − an update. Medicines (Basel) 2019 Oct 15; 6 (4): 103, doi: 10.3390/medicines6040103.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
