Embolický iktus s neurčeným zdrojem – potřeba lepší sekundární prevence

Úvod

Pod diagnózu ESUS spadají pacienti s nelakunární kryptogenní ischemickou cévní mozkovou příhodou, jejíž příčinou je pravděpodobně embolizace. Byla vyslovena hypotéza, že antikoagulancia by mohla být v sekundární prevenci iktu u pacientů s ESUS účinnější než antiagregancia. Na výsledky probíhajících velkých randomizovaných klinických studií porovnávajících přímá perorální antikoagulancia s kyselinou acetylsalicylovou (ASA) v sekundární prevenci iktu po ESUS se v současné době čeká.

Systematický přehled publikací

Cílem práce bylo shrnout na základě systematického přehledu dostupných publikací aktuální poznatky o ESUS: frekvenci výskytu ESUS, charakteristiku pacientů a prognózu. Autoři vyhledali texty uvedené v databázi PubMed od roku 2014, a to bez ohledu na jazyk publikace.

Výsledná zjištění

V 9 vyhledaných studiích tvořily ESUS 9 až 25 % ischemických iktů (průměr 17 %). V 8 studiích zahrnujících 2045 osob s ESUS byl průměrný věk pacientů 65 let a ve 42 % šlo o ženy. Průměrné skóre NIHSS při vzniku iktu dosahovalo hodnoty 5 (na základě vyhodnocení 4 studií zahrnujících 1772 pacientů s ESUS).

Podle výsledků 5 studií s 1605 pacienty s ESUS užívala většina z nich (86 %) během následného sledování protidestičkovou léčbu a průměrná četnost recidiv iktu během sledování (trvajícího v průměru 2,7 roku) byla 4,6 % za rok.

Závěr

Přibližně každý šestý ischemický iktus je ESUS. Podle výsledků dosavadních studií se zdá, že pacienti s ESUS jsou v porovnání s populací s jinými subtypy ischemického iktu mladší a mají častěji lehký iktus (minor stroke), což znamená malý embolus.

I když jsou vzhledem k retrospektivním metodám použitým v dostupných studiích uváděné hodnoty frekvence recidiv iktu méně spolehlivé, poukazují na jejich vysoký výskyt (> 4 % ročně) (převážně) při protidestičkové léčbě. Autoři svou práci uzavírají s tím, že je nutné definovat lepší antitrombotickou profylaxi u tohoto často se vyskytující subtypu ischemického iktu.

(blu)

Zdroj: Hart R. G., Catanese L., Perera K. S. et al. Embolic stroke of undetermined source: a systematic review and clinical update. Stroke 2017; 48 (4): 867–872, doi: 10.1161/STROKEAHA.116.016414.