Nově diagnostikovaná nebo zhoršující se stávající kardiovaskulární onemocnění jsou častou komplikací u pacientů s COVID-19. Fibrilace síní (FiS) může přestavovat komplikaci závažného průběhu COVID-19 a současně je u pacientů s již známou FiS větší riziko rozvoje závažného průběhu koronavirové infekce. V jedné ze studií, provedené na Pensylvánské univerzitě, byla u pacientů přijatých na JIP z důvodu probíhajícího onemocnění COVID-19 až 10× vyšší pravděpodobnost výskytu významných srdečních arytmií.
COVID-19 zvyšuje riziko vzniku arteriálních i venózních trombotických komplikací prostřednictvím systémové aktivace koagulace. Právě tyto komplikace se ukázaly být jednou z významných příčin úmrtnosti v souvislosti s COVID-19. Zvýšené riziko vzniku hluboké žilní trombózy a plicního tromboembolismu přitom bylo zaznamenáno i u lidí, kteří se již z této infekce zotavili, kumulativní výskyt se udává kolem 2,5 %. V zahraničí byla publikována rovněž doporučení, aby byla pacientům se zvýšeným rizikem venózního tromboembolismu předepisována perorální antikoagulancia po dobu 30 dnů od zotavení.
Během hospitalizace je antikoagulace pacientů s COVID-19 obvykle zajištěna cestou nízkomolekulárních heparinů (LMWH). Při následném převodu pacientů na perorální antikoagulancia je třeba zohlednit několik faktorů, zejména:
Riziko hepatotoxicity není u všech perorálních antikoagulancií srovnatelné. Nižší riziko hepatotoxicity vykazuje z dostupné perorální antikoagulační léčby zejména dabigatran. Zatímco rivaroxaban a apixaban jsou metabolizovány cestou cytochromu P450, dabigatran touto cestou metabolizován není − to z něj může činit lék 1. volby u pacientů vyžadujících antikoagulaci po prodělání infekce COVID-19.
Velkou předností dabigatranu je také dostupnost specifického antidota (idarucizumabu), které je možné podat v případě akutních situací vyžadujících okamžité přerušení antikoagulačního účinku. Po podání antidota lze přitom následně kdykoliv zahájit novou antikoagulační léčbu (např. nízkomolekulárními hepariny), pokud bylo dosaženo odpovídající hemostázy a stabilizace stavu.
Dle platného SPC je kontraindikací podávání dabigatranu těžká porucha funkce ledvin (CrCl < 30 ml/min) a porucha funkce jater nebo jaterní onemocnění s očekávaným dopadem na přežití.
Rizika plynoucí z navození hyperkoagulačního stavu narůstají při přítomnosti více rizikových faktorů. V rámci terapie COVID-19, ale i v prevenci jejího případného závažného průběhu, a taktéž v období rekonvalescence, je třeba zajistit co nejlepší možnou kompenzaci komorbidit, zejména arteriální hypertenze, diabetu, srdečního selhání a jiných kardiovaskulárních onemocnění.
(tich)
Zdroje:
