Jednalo se o mezinárodní randomizovanou dvojitě zaslepenou studii fáze III zahrnující 402 pacientek s karcinomem prsu dosud neléčených středně či vysoce emetogenní chemoterapií. Ženy dostávaly buď jednu 30minutovou infuzi i. v. NEPA, nebo 1 tobolku p. o. NEPA 1. den cyklu chemoterapie obsahující antracyklinové cytostatikum a cyklofosfamid, a to až po dobu 4 cyklů chemoterapie. Všem pacientkám byl také 1. den podán p. o. dexamethason.
Výsledky ukázaly srovnatelný profil a výskyt nežádoucích příhod u pacientek léčených i. v. a p. o. NEPA. Nežádoucí příhody byly v obou terapeutických skupinách mírné nebo středně těžké a odpovídaly očekávanému nízkému výskytu. Nebyly zaznamenány žádné případy reakcí v místě vpichu ani anafylaktické reakce.
Rovněž účinnost i. v. a p. o. přípravků byla srovnatelná. V 1. cyklu chemoterapie dosáhlo stavu bez zvracení a nutnosti použít záchrannou medikaci (v celkovém intervalu 0–120 hod) 73,0 % žen s i. v. NEPA a 77,3 % žen s p. o. NEPA. Odpovídající podíl celkových odpovědí na léčbu přetrvával i v následujících cyklech.
Prevence CINV prostřednictvím 1 dávky i. v. nebo p. o. NEPA prokázala srovnatelnou účinnost a bezpečnost u pacientek léčených chemoterapií obsahující antracykliny a cyklofosfamid. Intravenózní NEPA neobsahuje žádné alergenní pomocné látky a nevyvolala žádné reakce v místě vpichu infuze ani anafylaktické reakce. Spolu s podáním dexamethasonu tak obě formy NEPA umožňují dodržet doporučení pro profylaktickou antiemetickou léčbu u onkologických pacientů.
(zza)
Zdroj: Schwartzberg L., Navari R., Clark-Snow R. et al. Phase IIIb safety and efficacy of intravenous NEPA for prevention of chemotherapy-induced nausea and vomiting (CINV) in patients with breast cancer receiving initial and repeat cycles of anthracycline and cyclophosphamide (AC) chemotherapy. Oncologist 2019 Dec 4, pii: theoncologist.2019-0527, doi: 10.1634/theoncologist.2019-0527 [Epub ahead of print].
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
