Palonosetron je silným a vysoce selektivním antagonistou receptorů 5-HT3 užívaným v současné době k prevenci nevolnosti a zvracení v rámci protinádorové chemoterapie. Studie publikovaná italskými autory potvrdila jeho účinnost a bezpečnost při silně emetogenní chemoterapii Hodgkinovy choroby.
Nevolnost a zvracení indukované chemoterapií (chemotherapy-induced nausea and vomiting [CINV]) patří mezi nejvíce stresující následky protinádorové léčby, zejména v případě nasazení silně emetogenních přípravků. Nedostatečná prevence emetických příhod má přitom negativní vliv na kvalitu života a také snižuje spolupráci pacienta. Aktuální guidelines rozdělují protinádorovou léčbu na silně, středně, nízce a minimálně emetogenní. V případě silně emetogenní terapie dochází k rozvoji nauzey a zvracení ve více než 90 % případů. Terapeutický režim ABVD (doxorubicin [adriamycin], bleomycin, vinblastin a dakarbazin) užívaný v 1. linii léčby Hodgkinovy choroby patří právě do kategorie silně emetogenních modalit.
Palonosetron je silným a vysoce selektivním antagonistou receptorů 5-HT3 druhé generace s dlouhým plazmatickým eliminačním poločasem (přibližně 40 hodin). Dexamethason je doporučen v prevenci opožděného zvracení, alternativou však mohou být také antagonisté receptorů 5-HT3. Cílem otevřené jednocentrové prospektivní nekomparativní klinické studie bylo zhodnotit účinnost a bezpečnost palonosetronu a dexamethasonu v prevenci nevolnosti a zvracení u pacientů podstupujících silně emetogenní chemoterapii Hodgkinovy choroby.
Studie se zúčastnilo celkem 36 pacientů (23 mužů a 13 žen) dosud neléčených cytostatiky. Medián věku činil 33,5 roku. Pacienti s histologicky verifikovaným Hodgkinovým lymfomem podstoupili terapeutický režim ABVD. Dávky chemoterapeutik byly podány v den 1 a 15. V den zahájení chemoterapie bylo pacientům 30 minut před aplikací chemoterapeutik intravenózně podáno 8 mg dexamethasonu a 0,25 mg palonosetronu. Záchranná antiemetická medikace sestávala v případě potřeby z metoklopramidu a/nebo dexamethasonu.
Primárním cílem studie bylo dosažení kompletní odpovědi (stav bez zvracení a bez užití záchranné medikace) v průběhu 5 dnů po podání chemoterapie. Sekundárním cílem bylo dosažení CR v akutní fázi (do 24 hodin) od podání chemoterapie v den 1 a dosažení CR v akutní fázi i v průběhu 5 dní po podání chemoterapie v den 15.
Hodnocení úspěšnosti léčby po první aplikaci chemoterapie se zúčastnilo všech 36 pacientů, po druhé aplikaci došlo ke zhodnocení pouze u 27 nemocných. Zbylých 9 účastníků výzkumníkům nedodalo deník se záznamem příhod nauzey a zvracení. Tito jedinci však nehlásili žádnou emetickou příhodu.
Kompletní odpovědi po první aplikaci chemoterapeutik bylo dosaženo u 17 pacientů (55,6 %). V průběhu studie nebyly hlášeny žádné závažné případy zvracení (> 6 zvracení/den nebo život ohrožující zvracení). Celkem 38,9 % pacientů užilo po první aplikaci chemoterapie záchrannou léčbu. Celkem 21 pacientů (58,3 %) nehlásilo žádnou emetickou příhodu po aplikaci první i druhé dávky chemoterapie.
Terapie palonosetronem byla dobře snášena, mezi nejčastější nežádoucí účinky patřila bolest hlavy a zácpa, řešená podáním dráždivých (kontaktních) laxativ.
Jednorázové intravenózní podání 0,25 mg palonosetronu a 8 mg dexamethasonu představuje vhodnou volbu v prevenci chemoterapií indukované nevolnosti a zvracení u pacientů podstupujících silně emetogenní chemoterapii Hodgkinovy choroby.
(holi)
Zdroj: Rigacci L., Landi C., Caruso J. P. et al. Single dose palonosetron and dexamethasone in preventing nausea and vomiting induced by high emetogenic ABVD regimen in Hodgkin lymphoma patients. Leuk Res 2012 Feb; 36 (2): 182−185; doi: 10.1016/j.leukres.2011.06.025.
