Palonosetron, aprepitant a dexamethason zmírňují nevolnost a zvracení vyvolané chemoterapií u pacientů s karcinomem žaludku

10. 1. 2016

Nevolnost a zvracení vyvolané chemoterapií (CINV) jsou běžnými, ale obávanými nežádoucími účinky léčby cytostatiky. Jejich neadekvátní terapie může vést k dehydrataci, nutričnímu deficitu a minerálové dysbalanci, což významně narušuje kvalitu života pacientů, a může být i příčinou přerušení onkologické léčby.

Nevolnost a zvracení vyvolané chemoterapií obecně přetrvávají přibližně po dobu 5 dnů po podání emetogenních protinádorových léčiv. V prvních 24 hodinách hovoříme o akutní formě, dále již o formě pozdní. K terapii jsou po dlouhou dobu používány kortikosteroidy, které jsou účinné proti akutní i pozdní formě. 

Převratem v léčbě bylo zavedení antiemetik působících na receptory pro serotonin (5-HT3), tzv. setronů. Jsou podávány pacientům se středně až silně emetogenní chemoterapií, s účinností především pro akutní emezi. Přestože terapie kombinací kortikosteroidů a setronů byla a je standardem, pacienti se silně emetogenní chemoterapií (např. vysokými dávkami cisplatiny) nejsou dostatečně chráněni. Více než 50 % z nich zvrací, přičemž pozdní CINV bývají silnější a méně odpovídají na antiemetickou léčbu.

V poslední době byla do praxe zavedena dvě léčiva proti CINV: aprepitant (antagonista neurokininového receptoru) a palonosetron (nová generace setronů). Obě léčiva jsou schopna bránit i pozdní nevolnosti. Palonosetron se od svých předchůdců liší především tím, že má vyšší afinitu k receptoru 5-HT3 a delší eliminační poločas. Navíc také spouští internalizaci receptoru 5-HT3 a tím dále prodlužuje antiemetický účinek.

Autoři japonské multicentrické studie se zaměřili na účinnost trojkombinace antiemetik – palonosetronu, aprepitantu a dexamethasonu – u pacientů léčených chemoterapií S-1 s cisplatinou. Pacientům byla před podáním chemoterapie aplikována trojkombinace antiemetik. Druhý a třetí den byl potom podán dexamethason a aprepitant, čtvrtý den již pouze dexamethason. Pacienti si po dobu 120 hodin od podání chemoterapie vedli deník, kam zaznamenávali všechny epizody zvracení či nevolnosti a případné použití záchranného antiemetika. Vyplňovali také dotazník FLIE (Functional Living Index-Emesis), zaměřený na kvalitu života. Hodnoceny byly následující parametry: 

  • Kompletní odpověď – žádné zvracení a nepoužití záchranného antiemetika.
  • Kompletní ochrana – žádná výrazná nauzea a nepoužití záchranného antiemetika.

Hodnocení probíhalo zvlášť pro fázi akutní (0–24 hodin) a pozdní (24–120 hodin) a dále bylo provedeno celkové zhodnocení (0–120 hodin). Ze 72 účastníků dosáhlo kompletní odpovědi 66 (91,6 %), 70 (97,2 %) a 50 (69,1 %) v celkové, respektive akutní a pozdní fázi. Kompletní ochrany dosáhlo 48 (66,7 %), 61 (84,7 %) a 49 (68,1 %) účastníků. Přibližně 50 % pacientů trpělo určitým stupněm nechutenství. 78,6 % pacientů si však udrželo svoji kvalitu života.

(pez)

Zdroj: Oyama K., Fushida S., Kaji M. Evaluation of the efficacy of palonosetron for prevention of chemotherapy-induced nausea and vomiting in patients with gastric cancer treated with S-1 plus cisplatin. Int J Clin Oncol 2015 Oct 27 [Epub ahead of print].



Štítky
Hematologie a transfuzní lékařství Onkologie
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se