Příkladem zástupců dvou prvních skupin může být kombinace palonosetronu a netupitantu (NEPA), která skýtá několik výhod. Jednak zasahuje do obou zásadních drah, jež se podílejí na vzniku nevolnosti a zvracení indukovaných chemoterapií, jednak působí proti akutnímu i opožděnému zvracení, a navíc je dostupná v perorální lékové formě ve fixní kombinaci.
Účinnost a bezpečnost NEPA byla prokázána v randomizovaných klinických studiích u pacientů se solidními nádory, a to i při opakovaném podání. Provedena byla také pilotní studie u pacientek s karcinomem prsu, které byly léčeny AC chemoterapií. V té byla trojkombinace NEPA + dexamethason účinnější než dvojkombinace palonosetron + dexamethason.
Další informace o účinnosti NEPA v populaci pacientek léčených pro karcinom prsu AC chemoterapií přinesla studie italských autorů publikovaná počátkem roku 2020 v časopisu BMC Cancer. Jejím cílem bylo zjistit, jak se bude účinnost antiemetické profylaxe vyvíjet v průběhu 4 cyklů, a rovněž prozkoumat, zda působí i proti nevolnosti a zvracení, jež se mohou objevit později než 5. den cyklu.
Multicentrická studie fáze II probíhala od května do září 2016. Účastnice užívaly standardní jednorázovou dávku NEPA perorálně a 12 mg dexamethasonu i.v. před každým cyklem adjuvantní chemoterapie. Léčeny byl režimy AC či EC (doxorubicin/epirubicin + cyklofosfamid) nebo FEC (5-fluorouracil, epirubicin, cyklofosfamid). Hodnoceno bylo dosažení celkové profylaktické odpovědi (CR), tedy nepřítomnosti zvracení a stavu bez potřeby záchranné medikace po dobu 5 dní od podání chemoterapie.
Vyhodnocena byla data 139 pacientek, z nichž 97,8 % absolvovalo všechny 4 studijní cykly chemoterapie. CR v cyklu 1 dosáhlo 70,5 % žen (90% interval spolehlivosti [CI] 64,1–76,9 %). V dalších cyklech se pak udržovala obdobná účinnost: v cyklu 2 dosáhlo CR 60,4 % žen, v cyklu 3 to bylo 56,1 % a v posledním cyklu potom 52,5 % pacientek. Kumulativně si 53 % pacientek udrželo CR v průběhu všech 4 cyklů protinádorové léčby.
Ženy, kterým profylaxe přinesla CR, měly nižší riziko velmi pozdních epizod nauzey a zvracení (ve dnech 6−21) oproti těm, jež CR nedosáhly. Incidence těchto epizod měla v průběhu léčby zvyšující se tendenci (přibližně 10 % v cyklu 1 až 20 % v cyklech 3 a 4). U žen s CR byl jediným prediktivním faktorem velmi pozdních obtíží výskyt anticipační nauzey před podáním chemoterapie.
Antiemetická trojkombinace byla pacientkami dobře snášena i při opakovaném podání. Nebylo zjištěno, že by se v průběhu léčby zvyšovala incidence nežádoucích příhod. Nejčastějšími obtížemi, které se vyskytly v souvislosti s antiemetiky, byly únava (3,4 % pacientek) a bolest hlavy (2,1 %).
Kombinace NEPA + dexamethason se ukázala jako dobře účinná a bezpečná, a to i při opakovaném podání u AC chemoterapie. Prvotní analýzy také ukazují, že zabere-li tato profylaxe po dobu prvních 5 dní po podání protinádorové léčby, je to spojeno s nižší pravděpodobností, že se později ve stejném cyklu objeví další obtíže s nauzeou nebo zvracením.
(jam)
Zdroj: Caputo, R., Cazzaniga, M. E., Sbrana, A. et al. Netupitant/palonosetron (NEPA) and dexamethasone for prevention of emesis in breast cancer patients receiving adjuvant anthracycline plus cyclophosphamide: a multi-cycle, phase II study. BMC Cancer 2020; 20 (1): 232, doi: 10.1186/s12885-020-6707-9.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
