S rostoucím počtem cyklů protinádorové terapie vzrůstá riziko nevolnosti a zvracení. Nedostatečná prevence emetických příhod má přitom negativní vliv na kvalitu života a také snižuje spolupráci pacienta. Studie publikovaná italskými autory se soustředila na účinnost palonosetronu, aprepitantu a dexamethasonu při silně emetogenní chemoterapii karcinomu plic.
Zlatý standard v terapii lokálně pokročilých i metastatických karcinomů plic představují režimy na bázi cisplatiny. Ty však patří mezi vysoce emetogenní modality terapie, při jejichž užití dochází k rozvoji nauzey a zvracení ve více než 90 % případů. Antiemetická terapie je tak klíčovou složkou komplexního přístupu k onkologickým pacientům podstupujícím chemoterapii.
Palonosetron je silným a vysoce selektivním antagonistou receptorů 5-HT3 2. generace s dlouhým eliminačním poločasem (asi 40 hodin). Dexamethason je doporučen v prevenci opožděného zvracení, alternativou však mohou být také antagonisté receptorů 5-HT3. Aprepitant je vysoce selektivní antagonista neurokininových receptorů 1. Cílem této studie bylo zhodnotit účinnost a bezpečnost palonosetronu, aprepitantu a dexamethasonu při silně emetogenní chemoterapii karcinomu plic.
Prospektivní multicentrické observační studie se zúčastnilo celkem 156 pacientů (120 mužů a 36 žen) dosud neléčených cytostatiky. Medián věku činil 64 let. V době diagnózy byl karcinom plic přítomen ve stadiu IV u 74,3 % pacientů. Účastníci studie podstoupili 4−6 cyklů silně emetogenní chemoterapie na bázi cisplatiny (75−100 mg/m2).
V den zahájení chemoterapie bylo pacientům před aplikací cytostatik intravenózně podáno 20 mg dexamethasonu, 0,25 mg palonosetronu a perorálně 125 mg aprepitantu. Druhý a třetí den léčebného cyklu bylo nemocným podáno 80 mg aprepitantu a 4 mg dexamethasonu. Účastníci studie si do deníku zapisovali všechny emetické příhody nebo užití záchranné medikace (metoklopramid, dexamethason).
Primárním cílem studie bylo dosažení kompletní odpovědi (stav bez zvracení a bez užití záchranné medikace) vždy v průběhu 5 dnů (0−120 hodin) po podání chemoterapie.
Většina pacientů dokončila všechny léčebné cykly (83,6 %). Sedm nemocných ukončilo studii kvůli progresi onemocnění, tři kvůli toxicitě chemoterapie.
Hodnoty kompletní odpovědi se pohybovaly od 74,4 % (první cyklus) po 82 % (šestý cyklus). U více než 60 % pacientů došlo k úplnému potlačení vzniku nauzey a zvracení během všech cyklů chemoterapie. V průběhu léčby nebyly hlášeny žádné závažné případy zvracení (> 6 zvracení/den nebo život ohrožující zvracení).
Antiemetická terapie byla dobře snášena, mezi nejčastější nežádoucí účinky patřila bolest hlavy (7,1 %) a zácpa (4,5 %).
Kombinace palonosetronu, aprepitantu a dexamethasonu představuje účinnou antiemetickou profylaxi v průběhu všech cyklů silně emetogenní chemoterapie karcinomu plic.
(holi)
Zdroj: Longo F., Mansueto G., Lapadula V. et al. Combination of aprepitant, palonosetron and dexamethasone as antiemetic prophylaxis in lung cancer patients receiving multiple cycles of cisplatin-based chemotherapy. Int J Clin Pract 2012 Aug; 66 (8): 753−757; doi: 10.1111/j.1742-1241.2012.02969.x.
