Zvracení a nauzea indukované chemoterapií (chemotherapy-induced nausea and vomiting [CINV]) jsou obávanou komplikací podávání především středně nebo silně emetogenní protinádorové léčby a významně zhoršují kvalitu života nemocných. Zejména opožděné zvracení bývá obtížně farmakologicky ovlivnitelné. Nové výsledky klinických studií ukázaly, že časné i opožděné zvracení dobře odpovídá na podávání fixní kombinace netupitantu s palonosetronem.
I přes profylaktické podávání antiemetik se až u 61 % pacientů léčených středně a silně emetogenní protinádorovou léčbou objevuje nevolnost a zvracení. U 34 % nemocných jde o akutní a u 58 % o opožděné zvracení. Zvracení je vyvoláno uvolněním mediátorů: serotoninu, substance P, dopaminu, acetylcholinu, prostaglandinů, leukotrienů či histaminu na periferii (v gastrointestinálním traktu) a v CNS (area postrema na spodině IV. mozkové komory).
Akutní zvracení vzniká 1–6 hodin po podání chemoterapie a ustupuje do 24 hodin. Je lépe ovlivnitelné léčbou než opožděné zvracení, které se objevuje po více než 24 hodinách a na jehož vzniku se podílejí jiné mechanismy. Zatímco akutní zvracení je zprostředkováno především vazbou serotoninu na receptory 5-HT3, na vzniku opožděného zvracení se významně podílí vazba substance P na receptory NK1.
Nejnovější klinické studie hodnotily účinek nové fixní kombinace netupitantu s palonosetronem (NEPA) na CINV. NEPA je určena k orálnímu podávání. Palonosetron je selektivní kompetitivní antagonista 5-HT3 receptorů 2. generace, který se od starších látek této skupiny liší vyšší afinitou k receptoru a delším eliminačním poločasem. Na receptoru působí jako nekompetitivní (alostericky působící) antagonista s pozitivní kooperací a navozuje internalizaci receptorů 5-HT3, což vede k jejich dlouhodobé inaktivaci. Netupitant je selektivním antagonistou receptorů NK1 s dlouhým poločasem, vysokou afinitou (≥ 90 %) a dlouhodobou okupancí receptorů.
Klinická studie II. fáze (zahrnující 694 pacientů) a 2 klinické studie III. fáze (1455 a 413 pacientů) porovnávaly NEPA se samotným palonosetronem nebo s kombinací aprepitant/ondansetron. Výsledky ukázaly, že podávání NEPA pacientům léčeným středně a vysoce emetogenní chemoterapií vedlo v porovnání s kontrolní léčbou ke statisticky významnému omezení časného a především opožděného zvracení. Na něm se zřejmě podílí zejména blokáda receptorů NK1 netupitantem, která je posilována schopností palonosetronu ovlivnit crosstalk receptorů vedoucí následně k internalizaci receptorů NK1. Podávání NEPA bylo spojeno s minimem nežádoucích účinků (nejčastěji šlo o zácpu a bolesti hlavy) a nevedlo k přerušení léčby z důvodu nežádoucích příhod.
Podávání NEPA pacientům léčeným středně a vysoce emetogenní chemoterapií je bezpečné a výrazně zvyšuje kontrolu CINV. Přínosem oproti stávající léčbě je především významné omezení opožděného zvracení, které je jinak obtížně zvladatelné.
(blu)
Zdroj: Rojas C., Slusher B. S. Mechanisms and latest clinical studies of new NK1 receptor antagonists for chemotherapy-induced nausea and vomiting: rolapitant and NEPA (netupitant/palonosetron). Cancer Treat Rev 2015 Dec; 41 (10): 904−913; doi: 10.1016/j.ctrv.2015.09.005.
