Průzkum proběhl v období březen 2016 až únor 2017. Obsahoval 20 otázek, na které on-line odpovídalo 212 sester s 15letými zkušenostmi v onkologii (medián). Většina z nich (80 %) pracovala ve státních zdravotnických zařízeních a 75 % dokázalo navrhnout a předepsat antiemetickou profylaxi. Doporučené postupy ASCO pro prevenci CINV znalo pouze 46 % respondentek, evropská doporučení (MASCC/ESMO) jen 40 %. Nejčastěji (ve 46 %) byly využívány postupy stanovené v daném zdravotnickém zařízení.
Hlavní odchylkou od doporučených postupů prevence CINV při podávání vysoce emetogenní chemoterapie bylo nedostatečné využití kombinace antagonisty receptorů NK1 (NK1RA) + antagonisty receptorů 5-HT3 (5-HT3RA) + kortikosteroidu 1. den chemoterapeutického cyklu (pouze v 55 %) a nadměrné podávání 5-HT3RA 2.–5. den po aplikaci chemoterapie (v 50 %), kdy se má podávat kortikosteroid. U pacientů s vysoce a středně emetogenní chemoterapií byl hojně využíván metoklopramid, který nepatří mezi doporučené přípravky (ve 30 % 1. den a v 50 % 2.–5. den chemoterapeutického cyklu).
Jako hlavní překážku v dodržování doporučených postupů sestry uváděly rozhodnutí lékaře (ve 40 %), ovšem roli hrála také cena léčby.
Za nejobtížněji zvládnutelné aspekty profylaxe CINV respondentky považovaly prevenci CINV v opožděné fázi, tj. 2.–5. den po podání chemoterapie (64 %), a snížení dopadu CINV na kvalitu života pacientů (61 %).
Tento evropský průzkum poukázal na nedostatečné využívání doporučených postupů antiemetické profylaxe při podávání vysoce a středně emetogenní chemoterapie, a zároveň naznačil možnosti jak zlepšit jejich dodržování.
(zza)
Zdroj: Dielenseger P., Börjeson S., Vidall C. et al. Evaluation of antiemetic practices for prevention of chemotherapy-induced nausea and vomiting (CINV): results of a European oncology nurse survey. Support Care Cancer 2019 Nov; 27 (11): 4099−4106, doi: 10.1007/s00520-019-04697-1.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
