Chemoterapií indukovaná nauzea a zvracení (CINV) stále patří mezi nejvýznamnější a nejobávanější nežádoucí účinky chemoterapie. V posledních dvou dekádách ovšem došlo k velkému pokroku, pokud jde o vývoj účinných látek, jež CINV předcházejí nebo je významně zmírňují.
Úlohou onkologa je posoudit rizika CINV a proaktivně jim předcházet. V závislosti na době vzniku obtíží je možné CINV dělit na akutní, objevující se v průběhu prvních 24 hodin od podání chemoterapie, a oddálené, nastupující 2.−5. den po podání chemoterapie. Očekávané CINV představují nauzeu a zvracení spouštěné očekáváním podání chemoterapie, což je často založeno na předchozí zkušenosti. Spouštěcím faktorem může být jakýkoliv stimulační faktor spojený s léčbou – například jízda kolem nemocnice nebo jen myšlenky na chemoterapii. Dalším typem CINV mohou být průlomové zvracení či nauzea a zvracení refrakterní vůči nastavené terapii.
CINV mohou být způsobeny přes periferní nebo centrální stimulační dráhy:
V rámci zvážení rizika CINV je důležité posoudit emetogenní riziko podávaných cytostatik. Téměř všechna onkologická léčiva mají jistý emetogenní potenciál:
Preventivní podávání antiemetik je doporučeno při podávání chemoterapie s vysoce či středně emetogenním potenciálem. Zkušenost ukázala, že nejúčinnější je kombinace několika látek zasahujících více mechanismů a víceméně všechna doporučení tento poznatek implementují do každodenní praxe.
Mezi klasická antiemetika patří setrony, tedy antagonisté receptorů 5-HT3. Novější generace této řady zahrnují zejména palonosetron s vysokou afinitou k receptorům 5-HT3 a s dlouhým poločasem. Po vazbě palonosetronu na receptor dochází k internalizaci komplexu a tím k dalšímu prodloužení inhibice serotoninové signalizace. Dalšími zavedenými léčivy do klinické praxe jsou látky blokující receptor NK1, například aprepitant, fosaprepitant, netupitant či rolapitant. Netupitant je vysoce selektivní antagonista receptoru NK1. Byla prokázána vysoká účinnost netupitantu v kontrole oddálených CINV. Má na dávce závislou schopnost inhibovat odpověď receptoru NK1 na substanci P.
Fixní kombinace netupitantu (300 mg) a palonosetronu (0,5 mg) do jediné kapsle, známá pod zkratkou NEPA, nabízí velmi dobrou aktivitu a klinickou účinnost i při opakovaných chemoterapeutických cyklech. Navíc je z hlediska komfortu pro pacienta velmi výhodná.
Studie ukázaly, že u středně emetogenní chemoterapie přináší fixní kombinace NEPA ve srovnání pouze s palonosetronem (0,5 mg) signifikantní zlepšení v kontrole zvracení bez potřeby užití záchranné medikace, a to zejména při kontrole oddálených CINV (od 25. hodiny do 120. hodiny). Studie zaměřená na bezpečnost a účinnost NEPA u opakovaných cyklů středně či vysoce emetogenní chemoterapie prokázala lepší efekt jednotlivé dávky NEPA v kombinaci s dexamethasonem oproti 3dennímu podávání aprepitantu v kombinaci s palonosetronem a dexamethasonem. Vedle lepší kontroly emetogenních symptomů u NEPA a s dexamethasonem pak bylo nespornou výhodou menší množství podaných léků v méně dávkách, což zlepšuje adherenci pacienta. Post-hoc analýza hodnotící pacienty léčené chemoterapií zahrnující karboplatinu prokázala vysoký podíl pacientů s dobrou kontrolou emetogenních symptomů, pokud antiemetika zahrnovala receptory NK1. Konkrétně pro kombinaci NEPA se pak kompletní remise symptomů v rámci opakovaných cyklů pohybovala mezi 83 a 95 %.
Management CINV musí reflektovat nejnovější poznatky. Doporučené postupy je tak třeba průběžně vhodně upravovat, aby byly skutečně založeny na výsledcích aktuálních klinických studií a vedly ke zlepšení kvality kontroly CINV. Pro pacienta je důležitá efektivní a bezpečná léčba, zapomínat ovšem nelze také na faktory zlepšující jeho adherenci k terapii.
(eza)
Zdroj: Roeland E., Aapro M. S., Schwartzberg L. S. Advances in the management of chemotherapy-induced nausea and vomiting: new data from recent and ongoing trials. Clin Adv Hematol Oncol 2015; 13 (10 Suppl. 10): 1−14.
