Do retrospektivní observační studie bylo zařazeno celkem 309 pacientů (51,5 % mužů) ambulantně léčených nebo hospitalizovaných pro (histopatologicky verifikované) maligní nádorové onemocnění v newyorském Memorial Sloan Kettering Cancer Center. U všech těchto pacientů bylo mezi 8. a 31. březnem 2020 diagnostikováno onemocnění COVID-19; jejich klinický stav do 13. dubna 2020 byl analyzován na základě lékařské dokumentace. Primárním sledovaným parametrem byl závažný či kritický průběh onemocnění COVID-19 definovaný jako:
Kontrolní skupinu představovalo celkem 917 COVID-19– pacientů s maligním nádorovým onemocněním. Cílem studie bylo zhodnotit, zda jsou pacienti na chemoterapii ve zvýšeném riziku těžšího průběhu onemocnění COVID-19.
Z celkem 309 COVID-19+ pacientů bylo 147 (47,6 %) hospitalizováno, u 120 (38,8 %) byl zaznamenán závažný nebo kritický průběh onemocnění a 31 (10 %) jich zemřelo. Doba od prvních příznaků onemocnění do závažného či kritického průběhu činila průměrně 12,6 dne. Během 5 týdnů od pozitivního testování na COVID-19 zahájilo celkem 102 (33,0 %) pacientů cytotoxickou chemoterapii, přičemž nebyla pozorována asociace mezi touto léčbou a závažným či kritickým průběhem onemocnění (poměr rizik [HR] 1,10; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,73–1,60; p = 0,74). Patrná nebyla ani v případě imunoterapie (HR 1,80; 95% CI 0,89–3,50; p = 0,11), přičemž tato skupina čítala pouze 8 pacientů.
Se závažným či kritickým průběhem onemocnění COVID-19 však byla spojena diagnóza hematologické malignity (HR 1,90; 95% CI 1,30–2,80; p < 0,01). Mimo jiné se jednalo o 7 z 8 pacientů s dg. akutní myeloidní leukémie (AML; 10,8 %). Podobný trend byl pozorován i v případě maligního nádorového onemocněni plic (HR 2,00; 95% CI 1,20–3,30; p = 0,01), nikoli však u pacientů s plicními metastázami (HR 1,30; 95% CI 0,81–2,10; p = 0,27). Obecně lepší klinické výsledky než u pacientů s aktivním nádorovým onemocněním byly pozorovány u pacientů v remisi (HR 0,63; CI 0,41–0,98; p = 0,04).
Horší výsledky ovšem byly zjevné u nemocných s výchozí neutropenií (HR 4,20; 95% CI 1,70–11,00; p < 0,01) nebo v případě rozvoje lymfopenie během onemocnění COVID-19 (HR 2,10; 95% CI 1,50–3,10; p < 0,01). Neutropenie byla pozorována pouze u 4 pacientů, přičemž 3 z nich měli dg. AML. V případě, že se rozvinula až během onemocnění COVID-19, nebyla signifikantně spojena s horšími výsledky (HR 1,70; 95% CI 0,85–3,60; p < 0,13).
Absolutní počet neutrofilů byl v čase diagnózy onemocnění COVID-19 zvýšen u pacientů s následným závažným nebo kritickým průběhem. 13 ze 17 pacientů s absolutním počtem neutrofilů > 5000/µl mělo solidní malignitu. Podobně byly signifikantně zvýšené interleukin IL-6, laktátdehydrogenáza (LDH), D-dimery, aspartátaminotransferáza (AST), troponin I a prokalcitonin.
Z celkem 36 pacientů (11,7 %) s tromboembolií v anamnéze se u 20 (55,6 %) z nich rozvinul závažný či kritický průběh onemocnění COVID-19.
Cytotoxická chemoterapie není dle výsledků studie spojená se závažným či kritickým průběhem onemocnění COVID-19. Horší výsledky však byly pozorovány u pacientů s hematologickou nebo plicní malignitou, při výchozí neutropenii či lymfopenii, která se rozvinula až během onemocnění.
(mafi)
Zdroj: Jee J., Foote M. B., Lumish M. et al. Chemotherapy and COVID-19 outcomes in patients with cancer. J Clin Oncol 2020; 38 (30): 3538–3547, doi: 10.1200/JCO.20.01307.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
