Ačkoliv je známo, že metamizol působí jako analgetikum, antipyretikum i spasmolytikum, mechanismy těchto účinků stále nejsou dostatečně popsány. Souhrn dostupných informací se pokusili přinést brazilští autoři, kteří zpracovali zdroje datované do prosince 2017 dostupné z databáze PubMed, vyjma studií, jež posuzovaly metamizol v kombinaci s jinými léčivy.
V rámci farmakologické klasifikace řadíme metamizol mezi neopioidní analgetika či analgetika-antipyretika. Dosud se však můžeme setkat i s nesprávným přiřazením léčiva k nesteroidním antiflogistikům (NSAIDs), ačkoliv je jeho protizánětlivý účinek minimální. Metamizol je proléčivo, a za jeho účinky jsou tedy zodpovědné metabolity, především 4-methylaminofenazon a 4-aminofenazon. Prvně jmenovaný vzniká neenzymatickou hydrolýzou metamizolu a dále je metabolizován v játrech enzymy ze skupiny cytochromu P450.
Inzerce:
Přesné mechanismy účinku dosud nejsou plně objasněny a studie s animálními modely docházejí k nejednoznačným, mnohdy dokonce vzájemně si odporujícím výsledkům. Předpokládá se, že za analgetický účinek je zodpovědná inhibice cyklooxygenázy 3 (COX-3) za přispění agonistického účinku na opioidní a kanabinoidní CB1 receptory v CNS. Určitou antinociceptivní roli také může hrát působení na vaniloidní receptory TRPV1, ankyrinové receptory TRPA1 a některé studie popsaly i roli míšních serotonergních a adrenergních receptorů.
Metamizol je jen velmi slabým inhibitorem COX-1 a COX-2 a nevykazuje klinicky významné protizánětlivé působení. Blokuje však nástup horečky, a to jak vyvolané prostaglandiny, tak i jinými působky bez přispění prostaglandinů.
Studie na zvířatech popsaly zpomalenou evakuaci žaludku po podání léčiv ze skupiny pyrazolonů (včetně metamizolu). Velkou výhodou metamizolu, zejména ve srovnání s NSAIDs, je jeho gastroprotektivní působení. Nejen, že žaludeční vředy nezpůsobuje, ale v animálních modelech dokonce zmírnil rozvoj farmakologicky indukovaných lézí žaludeční sliznice.
Experimenty s izoláty hladké svaloviny střev prováděné in vitro mají limitovanou výpovědní hodnotu a dospěly k protichůdným výsledkům. Je třeba zajistit dostatečnou hydrolýzu metamizolu na účinné metabolity, vhodnou místní koncentraci léčiva, pH, teplotu a dobu inkubace preparátu svaloviny. Navzdory dobrým klinickým výsledkům je proto spasmolytické působení na střevní svalovinu v tuto chvíli vědecky neprůkazné.
Při kontrole akutní bolesti způsobené žlučníkovou kolikou a dysfunkcí Oddiho svěrače se metamizol ukázal jako účinnější léčivo než opioidy nebo klasická spasmolytika. Metamizol snižuje tonus Oddiho svěrače, což spolu s analgetickým působením představuje pro pacienty výraznou úlevu.
Uvolnění svalů částečně zprostředkovává adrenergní inervace spolu s dalšími neurotransmitery (oxid dusnatý, vazoaktivní střevní peptid [VIP]). Relevantní závěry výzkumů je v tomto případě nutné hledat mezi studiemi pracujícími s masožravci (kočky, psi), nikoliv s hlodavci, jejichž Oddiho svěrač se od lidského anatomicky i funkčně výrazně liší.
(mir)
Zdroj: Collares E. F., Troncon L. E. A. Effects of dipyrone on the digestive tract. Braz J Med Biol Res 2019; 52 (2): e8103, doi: 10.1590/1414-431x20188103.
