Olanzapin je řazen do 2. generace antipsychotik mezi multireceptorové antagonisty (MARTA − multi-acting receptor targeted agents), kteří se objevují na trhu od 90. let 20. století. Jak napovídá samotný název, představitelé této skupiny ovlivňují více různých systémů, a to dopaminový, serotoninový, adrenalinový, histaminový a muskarinový. Olanzapin je v Česku lékem volby v registrovaných indikacích v terapii dospělých pacientů.
Olanzapin je na českém trhu k dispozici v různých lékových formách: perorální tablety, tablety dispergovatelné v ústech, intramuskulární běžné a také dlouhodobě účinné injekce.
Běžná injekční forma je indikovaná k rychlému tišení u agitovaných pacientů se schizofrenní nebo manickou epizodou v případech, kdy perorální léčba není vhodná.
Výhodou injekční formy s prodlouženým účinkem je zlepšení snášenlivosti a adherence pacienta k léčbě. Depotní forma s prodlouženým účinkem je určená k udržovací terapii dospělých pacientů se schizofrenií, kteří jsou dostatečně stabilizovaní akutní léčbou perorálním olanzapinem.
Perorální potahované tablety jsou indikované k akutní i udržovací léčbě schizofrenie, prevenci recidivy u pacientů s bipolární poruchou, ale také k terapii manických epizod středně těžkého až těžkého charakteru.
Alternativou jsou tablety dispergovatelné v ústech, které jsou bioekvivalentní (tj. mají obdobnou rychlost a rozsah absorpce) vůči olanzapinu ve formě potahovaných tablet. Dávkovací schéma je shodné a výhodou je snadné užívání – lze je užívat přímo, a to vložit do úst nebo rozpustit ve vodě či jiném vhodném nápoji, přičemž vstřebávání není ovlivněné jídlem. Tato forma se rychle rozpadá ve slinách a je pohodlnou alternativou (což vede ke zvýšení adherence k léčbě), preferovanou pacienty a oblíbenou také mezi zdravotníky pro snadnost podání.
Obě ústně podávané formy mají podobný účinnostní a bezpečnostní profil.
Hodnocením účinnosti se věnuje více studií, z nichž stručně shrnujeme výsledky 3 robustnějších:
Německá observační studie (Czekalla et al.) srovnávala účinnost dispergovatelné a tradiční tabletové formy olanzapinu po dobu 2 týdnů u pacientů s akutní schizofrenií, kteří navštívili 24hodinovou pohotovost v jedné z 94 všeobecných či psychiatrických nemocnic. Po 2 týdnech vykazovala orodispergovatelná formulace (n = 247) srovnatelnou účinnost se standardními potahovanými tabletami (n = 207). Klinické příznaky se zlepšily u 91,8 % pacientů s dispergovatelnými tabletami a u 92,3 % s potahovanými tabletami. Dispergovatelné tablety byly preferenčně podávány těžce nemocným a agresivním pacientům.
Při studiu akutně psychotických francouzských pacientů (n = 512) s převážně diagnostikovanou schizofrenií léčených dispergovatelnou formou tablet v nemocničním prostředí zjistili Dardennes et al. během až 6týdenního sledování snížení celkového skóre PANSS (standardizovaná škála k hodnocení pozitivních a negativních příznaků) průměrně o 40 bodů (standardní odchylka [SD] 23,6). Mezi hlavní důvody předepsání dispergovatelné formy patřil všeobecně špatný postoj pacienta k lékům a odmítání léčby (74,6 %), případně nedostatečná adherence k předchozí terapii (51,0 %).
Nejdelší (12 měsíců trvající) multicentrická observační studie (Kraemer et al.) sledovala populaci pacientů ze 3 evropských zemí (n = 903) se schizofrenií nebo bipolární afektivní poruchou léčenou jednou ze zmíněných perorálních forem olanzapinu. Pacienti, kterým byla předepsaná dispergovatelná forma, byli výrazně mladší, s kratší anamnézou onemocnění a vážnějším onemocněním bez ohledu na jeho typ. Tito pacienti byli na začátku sledování signifikantně méně adherentní k léčbě a měli menší přehled o své nemoci a účincích léčby. Přesto, bez ohledu na indikaci, bylo u nemocných užívajících dispergovatelnou formu pozorované prokazatelné zlepšení psychického stavu, celkového fungování a pohody.
Z výše zmíněného ročního sledování také vyplynulo, že v rámci subpopulace neadherentních pacientů (n = 266) měli jedinci na orodispergovatelné léčbě signifikantně nižší riziko hospitalizace (poměr šancí [OR] 0,36; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,13-0,97) i kompozitního parametru relaps/hospitalizace (OR 0,37; 95% CI 0,18-0,74) oproti těm, kteří užívali potahované tablety (Novick et al.).
Z dosud publikovaných studií vyplývá, že dispergovatelné formy jsou u pacientů oblíbenější – jsou vhodné pro nemocné s problémy s polykáním, s parenterální výživou nebo u neadherentních jedinců, kteří odmítají spolknout tablety. Profil nežádoucích účinků je u obou forem přibližně stejný.
Rychle rozpustná, v ústech dispergovatelná forma olanzapinu je výhodná pro svůj rychlý účinek a snadnost užití u obtížně léčitelných pacientů − od nemocných s polykacími obtížemi přes rozrušené až po neadherentní jedince. Perorálně podávaná dispergovatelná léčba může být vhodnou volbou u pacientů, kteří mají celkově menší přehled o své nemoci, její závažnosti a potřebě terapie. Dispergovatelná forma je pacienty lépe přijímaná a preferovaná oproti klasickým tabletám. K volbě léčby je nicméně třeba přistupovat individuálně a pečlivě zvážit výhody a nevýhody pro konkrétního pacienta.
(lexi, este)
Zdroje:
1. Montgomery W., Treuer T., Karagianis J. et al. Orally disintegrating olanzapine review: effectiveness, patient preference, adherence, and other properties. Patient Prefer Adherence 2012; 6: 109–25, doi: 10.2147/PPA.S27344.
2. Češková E. Současné postavení olanzapinu v rámci atypických antipsychotik. Remedia 2012; 22: 351–354.
3. Czekalla J., Wagner T., Schacht A. et al. Effectiveness and medication acceptance of olanzapine disintegrating tablets compared to standard olanzapine tablets in acutely treated psychiatric patients. Patient Prefer Adherence 2007; 1: 19–27, doi: 10.2147/ppa.s2300.
4. Dardennes R., Chartier F., Heurtebize N. et al. Naturalistic use of the orally disintegrating tablet formulation of olanzapine in acute schizophrenic patients: an observational prospective study. Int J Neuropsychopharmacol 2004; 7 (Suppl. 2): P01.389, doi: 10.1017/S1461145704004547.
5. Kraemer S., Chartier F., Augendre-Ferrante B. et al. Effectiveness of two formulations of oral olanzapine in patients with schizophrenia or bipolar disorder in a natural setting: results from a 1-year European observational study. Hum Psychopharmacol 2012; 27 (3): 284–94, doi: 10.1002/hup.2224.
6. Novick D., Montgomery W., Treuer T. et al. Comparison of clinical outcomes with orodispersible versus standard oral olanzapine tablets in nonadherent patients with schizophrenia or bipolar disorder. Patient Prefer Adherence 2017; 11: 1019–1025, doi: 10.2147/PPA.S124581.
7. SPC Olanzapine Auxilto. Dostupné na: www.sukl.cz/modules/medication/detail.php?code=0253714&tab=texts
