Prof. Tomáš Honzík: Bez brzké diagnostiky a léčby je argininémie progredujícím onemocněním
Argininémie je dědičné geneticky podmíněné onemocnění, jež bývá často nesprávně diagnostikováno. Včasná diagnostika a zahájení vhodné terapie je přitom zásadní pro budoucí vývoj pacienta. U nejtěžších případů s tím ovšem lékařům velmi pomáhá plošný screening novorozenců ze suché krevní kapky. Na další informace k tomuto tématu jsme se zeptali přednosty Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze prof. MUDr. Tomáše Honzíka, Ph.D.
Z jakého důvodu je argininémie často nesprávně diagnostikována?
Projevy opožděného vývoje, poruchy vývoje intelektu, spastická paraparéza a epilepsie mohou imitovat pacienty s dětskou mozkovou obrnou nebo skupinu hereditárních spastických paraparéz. Nicméně až na výjimky jsou novorozenecké období a první půlrok kojeneckého období bezpříznakové. V anamnéze nemusí být intrapartální hypoxie.
Bez brzké diagnostiky je ale – na rozdíl od mozkové obrny – argininémie progredujícím onemocněním. Epilepsie u argininémie může mít projevy Westova či Lennoxova–Gastautova syndromu. V případě nerozpoznaného hyperamonemického stavu může dojít k prudkému regresu ve vývoji, diferenciálně diagnosticky až do obrazu neurodegenerativního onemocnění.
Čím vším je důležitá včasná diagnostika tohoto onemocnění?
Bez terapie onemocnění progreduje. Opoždění vývoje dítěte se objevuje ve většině případů v rozmezí od konce prvního roku života do konce věku batolecího. V dalším období, většinou do věku 5 let, je zaznamenána porucha vývoje intelektu, porucha hybnosti s rozvojem spastické paraparézy a epilepsie. Hyperamonemické stavy také mohou vést k další akutní neurologické deterioraci, ale tíže a frekvence hyperamonémií je zásadně nižší než u jiných onemocnění z okruhu poruch cyklu močoviny.
Jak se tedy toto onemocnění konkrétně diagnostikuje?
Vysoká hladina argininu je detekovatelná kvantitativním vyšetřením sérových aminokyselin. Vyšetření je k dispozici v diagnostických laboratořích Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze.
Jaké možnosti léčby jsou aktuálně dostupné?
Základem terapie je nízkobílkovinná dieta s omezeným příjmem přirozených bílkovin suplementovaná směsí esenciálních aminokyselin. Snižujeme tím příjem argininu v potravě s následným snížením hladiny argininu v krvi. Nicméně úplná normalizace hladiny se ne vždy daří s ohledem na endogenní produkci argininu.
V terapii hyperamonemických stavů nebo v jejich prevenci používáme benzoát sodný a glycerol-fenylbutyrát (takzvané scavengery amoniaku), jež pomáhají snižovat amoniak zvýšeným vylučováním nebílkovinného dusíku. Nadějným přístupem se zdá být enzymová substituční terapie s pegzilarginázou, přinášející zásadní benefit z hlediska normalizace hladiny argininu. Tato terapie obdržela schválení od Evropské lékové agentury (EMA) 18. prosince 2023.
(red)
COM-003581
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Kongresy
Odborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Proč se v Česku šíří několik „vymýcených“ infekcí najednou? Ptáme se odborníků
- ADHD jako evoluční výhoda? Výzkum se zaměřil na lovce a sběrače
- Není migréna jako migréna: Co pociťují ženy a co muži?
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul