Konkrétně jsme položili následující 3 dotazy:

1. Jak v současné době využíváte umělou inteligenci ve své práci?
2. V čem spatřujete největší potenciál jejího využití ve svém oboru do budoucna?
3. Jaká v této souvislosti naopak vnímáte největší rizika?

prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., AGAF
Klinické a výzkumné centrum pro zánětlivá střevní onemocnění 1. LF UK a ISCARE, Praha

1. V současné době AI využíváme standardně při endoskopii k vyhledávání drobných ložisek, nádorové a přednádorové tkáně –⁠ polypů. Jde o systém, který je již implementován v nejnovějších endoskopických přístrojích.  
2. Největší využití vedle endoskopie vidím v hodnocení nálezů jiných zobrazovacích metod –⁠ například magnetické rezonance. Zkrátka všude tam, kde je to v současné době zdlouhavé nebo závislé na zkušenosti lékaře. V budoucnu by se mohla umělá inteligence uplatnit i při stanovování optimálního léčebného postupu.
3. Riziko AI vidím v potlačování svobodného rozhodování lékaře nad každým pacientem. Pokud ji budeme držet v mezích pomocného a doplňkového nástroje, na jehož základě lékař definitivně stanoví diagnózu nebo léčebný postup, pak to bude skvělé. V případě, že hlavní rozhodování bude na umělé inteligenci, bude to znamenat konec ars medicorum − a to je špatná cesta. 

MUDr. Tom Philipp, Ph.D., MBA
Poslanec PSP ČR
přednosta Kliniky revmatologie a rehabilitace 3. LF UK a FTN, Praha

1. V tuto chvíli ji nevyužívám v lékařské praxi, ale spíše v otázkách společenských. Plně však použití AI v medicínské praxi podporuji a snažím se ji všemožně prosazovat, například v rámci třetího čtení mamografických vyšetření nebo jejího využití v dermatologii.
2. AI může být dobrým pomocníkem při stanovení diagnózy, ale především prognózy revmatologických onemocnění. Do budoucna by mohla být pomocníkem hlídajícím dodržování algoritmů a správných postupů terapie dle medicíny založené na důkazech (EBM). 
3. Jako každá nová věc i AI může být zneužita. Rozhodně také není možné očekávat, že půjde dělat medicínu bez zdravotníků jen s pomocí AI, ale tyto tendence si dovedu představit. 

MUDr. Dominika Šťastná, Ph.D.
MS Centrum při Neurologické klinice 1. LF UK a VFN v Praze

1. Umělou inteligenci používám zejména v rámci brainstormingu –⁠ nechám ji navrhnout diferenciální rozvahu, osnovu přednášky, kreativní název článku nebo část kódu při statistickém zpracovávání dat. Zároveň je dobře využitelná při přípravě odborných publikací v anglickém jazyce –⁠ pomůže učesat styl, upravit celkové vyznění nebo strukturu. Samozřejmě je vždy nutné každou jednotlivou úvahu umělé inteligence zkontrolovat, ráda si totiž vymýšlí a její výstupy je třeba brát spíše jako velmi orientační návrhy.
2. Největší potenciál vidím ve zpracování obrovských souborů dat a hledání skrytých souvislostí –⁠ například při pátrání po rizikových faktorech, prognostických markerech a podobně. Je ale zásadní, aby nad tímto nástrojem a jeho výstupy nebyla ztracena kontrola a analýza nefungovala jako black box.
3. Největším rizikem je dle mého názoru přílišná důvěra v umělou inteligenci a její výstupy, falešné závěry, jejichž pravdivost a původ není možné ověřit, a ztráta schopnosti kritického myšlení.

MUDr. Vojtěch Mucha
praktický lékař a předseda Mladých praktiků 

1. Zatím velmi málo. Pomáhá mi hlavně při výuce a vědě, například při analýze či překladu textů, pro oživení prezentací a podobně. Využití v ordinaci dnes brání především fakt, že české zdravotnictví zatím nemá vyřešený, respektive plošně rozšířený systém elektronické komunikace mezi lékaři. Pokud si většinu zpráv a výsledků vyměňujeme „papírově“, potenciál nejen AI, ale i dalších softwarových nástrojů zůstává ležet ladem.
2. Nevím, v čem je největší potenciál, je však zjevné, že je obrovský. První, co můžeme výrazně zefektivnit, jsou zdlouhavé nezáživné byrokratické procesy, kterými je naše zdravotnictví přeplněné. Těším se také, jak nám pomůže se zvýšením spolehlivosti a konzistence diagnostických procesů. V blízkých dnech nám kupříkladu náš dodavatel EKG spustí hodnocení EKG křivek pomocí AI. A v budoucnu nám jistě pomůže s hodnocením dalších vyšetřovacích metod včetně těch zobrazovacích.  
3. Rizika jsou jen tak veliká, kam až je necháme dojít. Pokud například necháme pacienty, aby své zdravotní obtíže řešili s ChatGPT, případně ještě v horším případě s Googlem, nemáme fakticky žádnou kontrolu nad tím, co jim poradí. Jestliže však vytvoříme veřejně dostupné a garantované jazykové modely s využitím českých dat, mohou nám pomoci omezit nebezpečné vyhledávání samoléčby na internetu. Tím pomohou zefektivnit směřování pacienta složitým českým zdravotním systémem a zároveň zlepšit úroveň naší dosud nízké zdravotní gramotnosti. 

prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA
předseda České lékařské společnosti JEP
3. interní klinika −⁠ klinika endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze

1. U nás existuje jediná aplikace, která je hrazena pojišťovnou, a to je snímkování očního pozadí diabetiků přímo v ordinaci a jeho vyhodnocování AI. Jde o aplikaci velmi přesnou, dokonce zřejmě přesnější než vyšetření oftalmologem, respektive velmi citlivou k určení diagnózy diabetického postižení sítnice.
2. Ve vnitřním lékařství je aplikací málo. Už 40 let říkáme studentům o diferenciální diagnostice pomocí AI programů QMR a Internist. Přestože však jde o díla několika generací informatiků, slouží jen jako výukové pomůcky a v klinické praxi jsou prakticky nepoužitelné. Tedy v oblasti rozhodování vidím přínos AI v interně jako nejistý. Samozřejmě v analýze obrazu a při dalších vyšetřeních bude mít velký smysl.
3. Jediné riziko AI v medicíně je poškození pacienta. To je však v interně celkem malé.

prof. MUDr. Spyridon Gkalpakiotis, Ph.D., MBA
primář Dermatovenerologické kliniky 3. LF UK a FNKV, Praha

1. Umělou inteligenci využíváme například v oblasti digitální dermatoskopie. Vyfotíme znaménko digitálním dermatoskopem a software nám sám nabídne diagnózu a informaci, zda se jedná o benigní, nebo maligní projev. Musím říct, že ve většině případech se „přístrojová“ diagnóza shoduje s tou mojí.
2. Dermatologie má obrovský potenciál pro využití umělé inteligence vzhledem k tomu, že je to obor, v němž používáme především oči. Umím si představit, že v brzké budoucnosti pacienta vyfotíme a software nám nabídne diferenciální diagnostiku a případně navrhne vhodnou léčbu.
3. Největší riziko vnímám v tom, aby si lékaři nemysleli, že počítač za ně odvede veškerou práci, nabídne jim diagnózu a léčbu, a sami už nebudou muset přemýšlet nad tím, zda jde o správné řešení. Pevně ale věřím, že náš mozek bude i v následujících letech silnější než počítač.

MUDr. Barbora East, Ph.D., FEBS AWS
3. chirurgická klinika 1. LF UK a FN Motol, Praha

1. Osobně miluji ChatGPT, s jehož pomocí jsem napsala řadu vědeckých publikací. Určitě je neumí vymyslet, ale dokáže mi zkontrolovat angličtinu. Tedy napíšu článek a nahraju jej do ChatGPT, který opraví gramatické chyby. Mimochodem za poslední 4 roky jsme podali minimálně 4 granty na využití AI při čtení rentgenových obrazů, ale ani jednou jsme neuspěli.
2. Největší potenciál vidím ve vyhodnocování obrazových dokumentů. Každý chirurg má pouze svoji zkušenost, ale velmi by se nám hodila ta kolektivní. V medicíně se obecně využívá řada skórovacích systémů, ovšem v chirurgii jsou poměrně nepřesné. Pomocí strojového učení, pokud máte k dispozici dostatečné množství dat, lze ovšem naučit stroj predikovat, jak konkrétní případ dopadne a případně jak upravit terapii, aby dopadl co nejlépe. V chirurgii bohužel bojujeme s tím, že nemáme data.
3. Ve využívání umělé inteligence vidím samé výhody. Myslím, že nejde o narcistického egoistu, který by něco dělal jen proto, že si věří. Největší riziko bude v tom, že jí na počátku dáme chybná data.

prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc.
ředitel Biologického centra Akademie věd ČR, České Budějovice

1. Přiznám se, že umělou inteligenci se zatím nesnažím využívat jinak než při kontrole anglických textů pomocí dostupných programů, kterém jsou již produktem rané fáze vývoje AI.
2. V přírodních vědách, které se zabývají molekulovými mechanismy životních funkcí nejrůznějších organismů mikrobiální, rostlinné či živočišné podstaty, se ukazují přístupy využívající umělou inteligenci (strojové učení, neuronové sítě) jako úžasný doplněk k experimentálním přístupům. Představují doslova revoluci v poznávání života. Umožňují nám modelovat molekulové struktury a schopnosti jejich interakcí s jinými molekulami určitých funkčních celků v buňkách, tkáních či mezibuněčném prostoru. Hovoříme potom o takzvaných interaktomech a poznávání detailů, jak takové komplexy molekul či molekulové stroje pracují, by bez přístupů umělé inteligence bylo mnohem zdlouhavější, pracnější a nákladnější.
3. Umělá inteligence je další „ďáblův vynález“ člověka, co k tomu dodat. Již teď −⁠ a v budoucnosti jistě ještě více −⁠ představuje a bude představovat vedle nezpochybnitelné pomoci lidstvu také obrovské riziko. Umělá inteligence bude patrně dobrým pomocníkem, ale zlým pánem. V plné míře si velikost tohoto rizika ještě nedokážeme ani představit. To už není otázka „jenom“ základní kyberbezpečnosti, kterou řešíme v současnosti; jde o otázku přísné kontroly člověka nad fenoménem umělé inteligence, jeho pravděpodobného selhávání, možného střetu dvou či více umělých inteligencí. Nemalujme čerta na zeď, buďme však ve střehu. Můj tatínek nám dětem říkával: „Hrajte si rozumně!“ Rád bych jeho slovy řekl: „Hrajte si s umělou inteligencí, ale rozumně!“

doc. MUDr. Ján Lešták, CSc., MSc., FEBO, MBA, LL.A, DBA, FAOG
Oční klinika JL

1. Zatím čekám na zavedení AI do praxe u snímků diabetické retinopatie. Jinak jako lékař s 45letou praxí se řídím nejen zkušenostmi, znalostmi, ale i pragmatismem.
2. V dostupnosti informací.
3. Právní odpovědnost za léčbu pacienta nese ošetřující lékař a v té souvislosti musí každý zvážit vhodný terapeutický postup. Pokud bude umělá inteligence použita v diagnostickém procesu, pak samozřejmě může hodně pomoci. Je však nutné si uvědomit, že údaje, se kterými bude pracovat, budou vloženy z dostupných webů. Diagnosticko-terapeutické procesy se rychle mění a já mám obavu, že pacient nebude vždy léčen adekvátně a správně.

Ing. Radovan Kouřil
generální ředitel Oborové zdravotní pojišťovny (OZP)

1. V současné době jsem spíše ve fázi pozorného sledování vývoje v oblasti AI a hledání příležitostí pro její využití v reálném životě. V pracovní oblasti využívám zejména ChatGPT pro zjednodušení tvorby dokumentů a dopisů. Pokud správně vytvoříte takzvané prompty, může vám AI ušetřit spoustu času a pomoci vytvořit formulace, které by vás možná ani nenapadly.
2. Technologický pokrok je neúprosný a AI je jednou z posledních novinek, kterou nám přinesl. Podle mého názoru má potenciál širokého využití. Domnívám se, že rychlý nástup AI je již dnes zřejmý zejména v marketingu a financích. Ve zdravotním pojištění vidím velkou příležitost v oblasti komunikace s klienty, tvorby dokumentů, revizní a zdravotní činnosti, zpracování dokumentů a následné práce s nimi, tvorby mediálního obsahu a dalších.
3. Jsem přesvědčen, že s AI je to podobné jako s mnoha jinými novinkami. Je to dobrý sluha, ale zlý pán. Rizika spatřuji zejména v ochranně osobních údajů a firemních dat. Také oblast odpovědnosti za obsah vytvořený AI a obecně autorských práv je stále nedořešená a vedou se o ní vášnivé diskuse. Každý, kdo občas využije generativní AI, se již setkal s tím, že může poskytnout zaujaté nebo chybné odpovědi, které mohou být obtížně rozpoznatelné. Takže je stále nutná poměrně dobrá orientace v dané problematice a kontrola všech výstupů. Problémem může být i poměrně snadné vytvoření falešných obrázků, videí a nahrávek hlasů, jež mohou být využívány k osobním útokům nebo podvodům.

prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc.
přednosta Centra diabetologie IKEM, Praha
vedoucí Laboratoře translační a experimentální diabetologie a obezitologie IKEM

1. Zapojení umělé inteligence lze nepochybně najít v algoritmech řídících dávkování inzulinu na základě dat z glukózového senzoru tedy v hybridních inzulinových pumpách. Tento přístup již nyní zásadně zlepšuje naše možnosti dosažení uspokojivé kompenzace u pacientů s diabetem 1. typu. V rámci diabetologie je umělá inteligence dále využívána při screeningu diabetické retinopatie. Zde se u pacienta pomocí speciální kamery provede snímek očního pozadí a software na bázi umělé inteligence vyhodnotí, zda je nález normální, nebo vyžaduje další vyšetření očním lékařem. 
2. Velký potenciál tkví nepochybně v dalším zdokonalování algoritmů pro dávkování inzulínu v inzulinových pumpách. Využití se minimálně v oblasti klinického testování dokonce posouvá již tak daleko, že umělá inteligence sama doporučuje úpravy nastavení pumpy a výsledek je minimálně srovnatelný s úpravami doporučenými lékařem. Podobně by umělá inteligence mohla „hlídat“ i další parametry –⁠ například hladiny lipidů, renální funkce či krevní tlak. Potenciál má nepochybně také software určený k analýze složek potravin včetně výpočtu množství obsažených sacharidů. Zajímavé určitě bude i využití umělé inteligence při zpracování velkých dat, jež se týkají nejen změn glykémie získané ze senzorů, ale také fyzické aktivity, spánku a dalších, a jejich integrace právě do algoritmů pro řízení dávkování inzulinu.  
3. Rizika jsou asi podobná jako ve všech jiných oborech, tedy že umělá inteligence učiní špatné rozhodnutí, které může potenciálně zhoršit stav pacienta. Samozřejmě vždy existuje nebezpečí zneužití dat nebo jejich modifikace. Velmi se bude zvyšovat tlak na dokonalé zabezpečení dat.

(lek)