Oktenidin může snížit spotřebu antibiotik v léčbě tonzilofaryngitidy

Využití oktenidinu

Oktenidin je obsažen v přípravcích pro podpůrnou antiseptickou léčbu malých povrchových ran, pro antiseptické ošetření sliznic a kůže před diagnostickými a chirurgickými výkony a rovněž ve stomatologii (záněty dásní, jazyka, před extrakcí po ní atd.). Ve formě pastilek je také určen k léčbě zánětů v ústní dutině a krku u pacientů od 12 let věku.¹ 

Fyzikální mechanismus působení

Oktenidin-dihydrochlorid je kationtová povrchově aktivní látka odvozená od pyridinu. Neutralizuje negativní povrchový náboj patogenů, čímž dochází k narušení jejich vnější membrány. Dále proniká periplazmatickým prostorem až k vnitřní membráně a narušuje její integritu. To vede k úniku cytoplazmy a zániku celé patogenní buňky.² Oktenidin se velmi špatně vstřebává přes sliznice, kůži či rány. Systémová absorpce se nepředpokládá.¹ Vzhledem k fyzikální povaze mechanismu účinku je nepravděpodobné, že se na oktenidin vyvine rezistence.²

Prokázaný antiseptický efekt

Baktericidní, virucidní a levurocidní účinky pastilek s oktenidinem byly prokázány v kvantitativních suspenzních testech podle standardizované metody VAH/DGHM (Německá asociace pro aplikovanou hygienu/Německá společnost pro hygienu a mikrobiologii).³

Antibakteriální potenciál oktenidinu byl hodnocen u 24 zdravých dobrovolníků v placebem kontrolované studii. Analyzován byl počet bakterií ve stěru ze sliznice dutiny ústní odebra­ného před a minutu po podáním oktenidinu v porovnání se stěrem provedeným za 1 minutu po ukončení expozice a za 30 minut po podání. Výsledky ukázaly větší snížení počtu bakterií či jednotek tvořících kolonie (CFU) po expozici oktenidinu v obou časových úsecích.¹

Účinnost a bezpečnost v kontrolované studii u pacientů s tonzilofaryngitidou

Účinnost a bezpečnost oktenidinu ve formě pastilek hodnotila randomizovaná multicentrická, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie s aktivním komparátorem s paralelními skupinami. Zařadila 740 pacientů, včetně 87 dospívajících ve věku 12−17 let. Primárními cíli bylo prokázat superioritu oktenidinu v porovnání s placebem z hlediska podílu pacientů s odpovědí na léčbu a non­inferioritu v porovnání s aktivním komparátorem z hlediska podílu pacientů s odpovědí na léčbu (s hranicí non­inferiority 15 %). Odpověď na léčbu byla definována jako skóre 4 nebo 5 na stupnici zmírnění bolesti (hodnoceno pacientem) a celkové skóre 0 nebo 1 na stupnici tonzilofaryngi­tidy (hodnoceno zkoušejícím) třetí nebo čtvrtý den studie. Podíl léčebných odpovědí dosáhl 57,0 % ve skupině s oktenidinem, 54,0 % s aktivním komparátorem a 43,6 % s placebem. Ve věkové skupině 12−17 let byla četnost odpovědi 48,8 % ve skupině s oktenidinem, 50,0 % s aktivním komparátorem a 37,5 % s placebem. Oba primární cíle studie byly splněny. Oktenidin je podle výsledků této studie bezpečný a dobře tolerovaný.¹

Při užívání byly zaznamenány nežádoucí účinky, jako jsou dysgeuzie, sucho v ústech, dyspepsie, nauzea a bolest břicha. Nežádoucí účinky je možné snížit používáním minimální účinné dávky po nejkratší dobu nutnou pro kontrolu příznaků.¹

Oktenidin v praxi u pacientů od 12 let věku

U dospělých a dospívajících od 12 let se oktenidin podává v pastilkách s obsahem léčivé látky 2,6 mg. Jedna pastilka se aktivně rozpustí v ústech každé 2–3 hodiny. Maximální denní dávka je šest pastilek za den. Bez doporučení lékaře nemá být lék užíván déle než čtyři dny. Bezpečnost a účinnost oktenidinu u dětí mladších 11 let nebyly zatím stanoveny.¹

Oktenidin je kontraindikován pouze v případě přecitlivělosti. Neprochází placentární bariérou a studie reprodukční toxicity na zvířatech nenaznačují přímé nebo nepřímé škodlivé účinky. Informace o vylučování oktenidinu do mateřského mléka jsou nedostatečné, proto se nemá podávat kojícím matkám.¹

Závěr

Zhruba 80 % případů bolestí v krku je způsobeno viry. Neadekvátní nasazení antibiotik zvyšuje riziko antibiotické rezistence, která je významným medicínským problémem současnosti.⁴⁻⁷ Terapeutickou možnost u pacientů s bolestí v krku nabízí antiseptikum oktenidin v pastilkách.¹ Působí proti širokému spektru mikroorganismů: grampozitivním a gramnegativním bakteriím včetně MRSA, proti obaleným virům (viry influenzy, parainfluenzy, RS viry, koronaviry) a kvasinkám (např. Candida albicans).^3,8−10 V kontrolované studii prokázal oktenidin subjektivní i objektivní účinnost v léčbě tonzilofaryngitidy.¹ Lze využít u pacientů od 12 let věku.¹ Oktenidin díky fyzikálnímu mechanismu účinku nevyvolává bakteriální rezistence.²

(zza)

Zdroje:
1. SPC Octenidine Klosterfrau. Dostupné na: https://prehledy.sukl.cz/prehledy/v1/dokumenty/71694
2. Malanovic N., On A., Pabst G. et al. Octenidine: novel insights into the detailed killing mechanism of Gram‐negative bacteria at a cellular and molecular level. Int J Antimicrob Agents 2020; 56 (5): 106146, doi: 10.1016/j.ijantimicag.2020.106146.
3. Köhnlein J., Rheinbaben F. V., Werner S. Zur antimikrobiellen und viruziden Wirksamkeit von Octenidin‐Lutschtableten. Krankenhaushyg Infektionsverhut 2016; 38 (4): 165−173, doi: 10.1016/j.khinf.2016.06.001.
4. Bruthansová P., Plzák J., Jablonický P. Jak na bolesti v krku v jarních a letních měsících. Medicína pro praxi 2013; 10 (6–7): 226–228.
5. Krejčí E. Vzrůstající rezistence k antibiotikům a racionální antibiotická terapie. Medicína pro praxi 2020; 17 (1): 8–12.
6. Žemličková H. Antibiotická rezistence u původců komunitních infekcí. Pediatrie pro praxi 2015; 16 (5): 296–298.
7. Adámková V. Antibiotická léčba. Medicína pro praxi 2015; 12 (5): 227–230.
8. Sedlock D. M., Bailey D. M. Microbicidal activity of octenidine hydrochloride, a new alkanediylbis[pyridine] germicidal agent. Antimicrob Agents Chemother 1985; 28 (6): 786–790, doi: 10.1128/AAC.28.6.786.
9. Siebert J., Harke H. P. Disinfectants. Ullmann’s Encyclopedia of Industrial Chemistry (7^th ed.). John Wiley & Sons, New York, 2009, doi: 10.1002/14356007.a08_551.pub2.
10. Reda B., Dudek J., Martinez‐Hernandez M., Hannig M. Effects of octenidine on the formation and disruption of dental biofilms: an exploratory in situ study in healthy subjects. J Dent Res 2021; 100 (9): 950−959, doi: 10.1177/0022034521999044.