Lactobacillus – probiotikum pro zdraví matky i dítěte

1. 2. 2018

Součástí programu 9. konference sekce infekčních nemocí v gynekologii a porodnictví České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP, konané 20. ledna 2018 v Praze, byla přednáška MUDr. Martina Gregory s názvem „Lactobacillus – probiotikum pro zdraví matky a dítěte“. Primář dětského oddělení Nemocnice Strakonice se v ní zaměřil na přínosy laktobacilů a bifidobakterií na kojící matky i děti v kojeneckém a batolecím věku.

Vliv probiotik na nemocnost

Mateřské mléko se významným způsobem podílí na tom, že plně kojené děti vykazují menší nemocnost než děti nekojené nebo kojené jen částečně. Důvodem jsou mimo jiné laktobacily a bifidobakterie obsažené v mateřském mléce, jež mají příznivý vliv na četnost a délku trvání virových střevních infekcí i respiračních onemocnění. Příkladem je sledovaná skupina 618 plně kojených, částečně kojených a nekojených dětí, u nichž byla v prvních 13 týdnech života porovnávána nemocnost. Výskyt gastrointestinálních onemocnění činil u plně kojených dětí 2,9 %, zatímco u nekojených dosahoval 15,7 %. Podobné rozdíly byly pozorovány také u respiračních onemocnění.

Méně infekcí díky laktobacilům

Výskyt infekcí u nekojených dětí může příznivě ovlivnit například Lactobacillus fermentum ve formě doplňku stravy, který snižuje výskyt střevních i respiračních infekcí. Studie, do níž byly zapojeny děti ve věku 1–4 let, ukázala, že doplňky stravy s Lactobacillus paracasei mají pozitivní vliv na výskyt laryngitid, faryngitid, otitid i dalších infekčních onemocnění.

Probiotické bakterie v mateřském mléce

Mateřské mléko není sterilní a mohou v něm být přítomné streptokoky i stafylokoky. Nacházejí se v něm ovšem i probiotické bakterie, které se do mateřského mléka dostávají enteromamární cestou. V posledním trimestru těhotenství mají nastávající matky prostupnější střevní slizniční bariéru pro bifidobakterie – ty se prostřednictvím dendritických buněk a lymfatického systému dostávají do mateřského mléka. Rozborem téměř dvou set vzorků mateřského mléka bylo potvrzeno, že v mléce jsou zastoupeny v největší míře L. salivarius, L. fermentum, L. gasseri a L. reuteri, z bifidobakterií pak B. breve a B. bifidum.

Laktační mastitida – laktobacily vs. antibiotika

Probiotika se dobře uplatňují také při léčbě infekční laktační mastitidy. Studie, která porovnávala léčbu pomocí laktobacilů (L. salivarius, L. fermentum) s antibiotickou terapií, prokázala účinnost laktobacilů. Po 3 týdnech léčby bylo ve vzorcích mléka méně stafylokoků a streptokoků než po léčbě antibiotiky. Důvodem je schopnost L. fermentum inhibovat adhezi patogenních bakterií a produkovat antimikrobiální sloučeniny. Význam mají dále imunostimulační účinky L. fermentum.Pozitivní vliv laktobacilů se projevil rovněž v subjektivním hodnocení bolesti.

Shrnutí a závěr

Přínos laktobacilů pro matku a dítě lze shrnout do několika zásadních bodů – na straně matky jde kromě podpory imunitního systému také o podporu bezproblémového kojení a prevenci i léčbu mastitidy. U kojenců slouží laktobacily jako prevence závažných infekcí či rozvoje alergií. Zároveň podporují vývoj jejich imunitního systému. Tyto poznatky je ovšem potřeba nadále rozvíjet a soustředit se na objektivní hodnocení efektu probiotik prostřednictvím dalších studií a metaanalýz.

(pak)



Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se