Lactobacillus – probiotikum pro zdraví matky i dítěte
Součástí programu 9. konference sekce infekčních nemocí v gynekologii a porodnictví České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP, konané 20. ledna 2018 v Praze, byla přednáška MUDr. Martina Gregory s názvem „Lactobacillus – probiotikum pro zdraví matky a dítěte“. Primář dětského oddělení Nemocnice Strakonice se v ní zaměřil na přínosy laktobacilů a bifidobakterií na kojící matky i děti v kojeneckém a batolecím věku.
Vliv probiotik na nemocnost
Mateřské mléko se významným způsobem podílí na tom, že plně kojené děti vykazují menší nemocnost než děti nekojené nebo kojené jen částečně. Důvodem jsou mimo jiné laktobacily a bifidobakterie obsažené v mateřském mléce, jež mají příznivý vliv na četnost a délku trvání virových střevních infekcí i respiračních onemocnění. Příkladem je sledovaná skupina 618 plně kojených, částečně kojených a nekojených dětí, u nichž byla v prvních 13 týdnech života porovnávána nemocnost. Výskyt gastrointestinálních onemocnění činil u plně kojených dětí 2,9 %, zatímco u nekojených dosahoval 15,7 %. Podobné rozdíly byly pozorovány také u respiračních onemocnění.
Méně infekcí díky laktobacilům
Výskyt infekcí u nekojených dětí může příznivě ovlivnit například Lactobacillus fermentum ve formě doplňku stravy, který snižuje výskyt střevních i respiračních infekcí. Studie, do níž byly zapojeny děti ve věku 1–4 let, ukázala, že doplňky stravy s Lactobacillus paracasei mají pozitivní vliv na výskyt laryngitid, faryngitid, otitid i dalších infekčních onemocnění.
Probiotické bakterie v mateřském mléce
Mateřské mléko není sterilní a mohou v něm být přítomné streptokoky i stafylokoky. Nacházejí se v něm ovšem i probiotické bakterie, které se do mateřského mléka dostávají enteromamární cestou. V posledním trimestru těhotenství mají nastávající matky prostupnější střevní slizniční bariéru pro bifidobakterie – ty se prostřednictvím dendritických buněk a lymfatického systému dostávají do mateřského mléka. Rozborem téměř dvou set vzorků mateřského mléka bylo potvrzeno, že v mléce jsou zastoupeny v největší míře L. salivarius, L. fermentum, L. gasseri a L. reuteri, z bifidobakterií pak B. breve a B. bifidum.
Laktační mastitida – laktobacily vs. antibiotika
Probiotika se dobře uplatňují také při léčbě infekční laktační mastitidy. Studie, která porovnávala léčbu pomocí laktobacilů (L. salivarius, L. fermentum) s antibiotickou terapií, prokázala účinnost laktobacilů. Po 3 týdnech léčby bylo ve vzorcích mléka méně stafylokoků a streptokoků než po léčbě antibiotiky. Důvodem je schopnost L. fermentum inhibovat adhezi patogenních bakterií a produkovat antimikrobiální sloučeniny. Význam mají dále imunostimulační účinky L. fermentum.Pozitivní vliv laktobacilů se projevil rovněž v subjektivním hodnocení bolesti.
Shrnutí a závěr
Přínos laktobacilů pro matku a dítě lze shrnout do několika zásadních bodů – na straně matky jde kromě podpory imunitního systému také o podporu bezproblémového kojení a prevenci i léčbu mastitidy. U kojenců slouží laktobacily jako prevence závažných infekcí či rozvoje alergií. Zároveň podporují vývoj jejich imunitního systému. Tyto poznatky je ovšem potřeba nadále rozvíjet a soustředit se na objektivní hodnocení efektu probiotik prostřednictvím dalších studií a metaanalýz.
(pak)
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Odborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Ovlivňuje kouření marihuany riziko karcinomů hlavy a krku?
- „Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2025/5
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
- Parafilie v Česku pod lupou: nová data, terapeutické možnosti a role lékařů
- Nová technologie umožní včasné monitorování a terapii tPA-rezistentních krevních sraženin