#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Jaké výzvy čekají na zdravotníky napříč kontinenty? Důležité budou technologie i empatický přístup

18. 1. 2024

Technologie a umělá inteligence mohou do budoucna pomoci lékařům v diagnostice a léčbě pacientů, avšak klíčové pro udržení kvalitního vztahu mezi oběma stranami jsou empatie a porozumění. Vyplývá to ze zprávy Clinician of the Future 2023 společnosti Elsevier, která vznikla na podkladě analýzy názorů více než 2,5 tisíce lékařů a sester ze 116 zemí. Publikace přináší aktuální poznatky o prioritách a budoucích trendech ve zdravotnictví včetně obav zdravotníků týkajících se nedostatku zdravotnického personálu či rozvíjejícího se světa umělé inteligence.

Autoři průzkumu shrnutého v Clinician of the Future 2023 se podívali na lékaře a sestry z několika úhlů, aby identifikovali dovednosti a nástroje, díky nimž budou moci odborníci v budoucnu čelit očekávaným výzvám. Hlubší porozumění potřebám zdravotníků by mělo umožnit překonat jejich obavy, prohloubit vzájemnou spolupráci a zajistit co nejkvalitnější péči pacientům. Průzkum proběhl během dubna až května 2023 on-line formou 10–15minutového dotazníkového šetření a účastnilo se ho 2607 lékařů ze 116 zemí.

Šetření identifikovalo několik výzev v oblasti poskytování zdravotní péče, jimž se věnujeme v další části textu.

Řada zdravotníků zvažuje změnu zaměstnání

Z průzkumu vyplynulo, že zdravotníky jejich práce baví, ale nemalá část z nich zvažuje odchod ze své pozice (37 %, což je o 4 % více než v roce 2022). Další přemýšlí o celkové změně profese mimo zdravotnictví. Přibližně 9 % lékařů a sester odchází do důchodu. Nedostatek zdravotního personálu je kritickým problémem na řadě míst, zejména ve Velké Británii a USA. Přibližně polovina respondentů označila za významný problém nedostatek sester (54 %) a lékařů (45 %).

  • 86 % respondentů práce baví, ale vadí jim příliš dlouhá pracovní doba (průměrný pracovní týden činí 49 hodin).
  • 37 % zvažuje, že v příštích 2–3 letech změní svou pozici.
  • 13 % přemýšlí, že v příštích 2–3 letech odejde mimo zdravotnictví.
  • 54 % považuje za prioritu vyřešit nedostatek sester.

Zpráva dále ukazuje, že lékaři a sestry se potýkají s vysokou mírou vyhoření, což přisuzují mimo jiné pandemii COVID-19. Zároveň si myslí, že nově vzdělaní kolegové mají nedostatečnou praxi, což zvyšuje zátěž jejich supervizorů a může ohrozit kvalitu péče o pacienty.  

  • 70 % lékařů a 72 % sester se cítí vyhořelých.
  • 76 % lékařů a 74 % sester se domnívá, že v důsledku pandemie se zhoršilo jejich duševní zdraví.
  • 67 % lékařů se domnívá, že nově vzdělaní kolegové mají nedostatečnou praxi kvůli pandemii COVID-19.

Technologie a umělá inteligence na vzestupu

Potřeba technologií ve zdravotnictví je obecně vysoká a mezi lékaři a sestrami narůstá zájem je používat, neboť šetří čas, zvyšují efektivitu a zkvalitňují klinickou praxi. Lékaři stojí o odborné znalosti z oblasti digitálních technologií a předpokládají, že budou ke svému rozhodování využívat i digitální údaje poskytované pacienty. Názory na budoucí využití umělé inteligence (AI) se však liší. Polovina lékařů nicméně považuje za žádoucí, aby se v budoucnu při klinickém rozhodování AI využívala.

Rozvoj generativní umělé inteligence (GAI), která vytváří vlastní obsah, vyvolal intenzivní debatu o jejím potenciálu při transformaci zdravotní péče. Z průzkumu vyplývá, že lékaři jsou ochotni GAI začlenit do své práce, ale zároveň vyjadřují obavy, jak se nová technologie uplatní v péči o pacienty a jak na ni bude muset reagovat lékařské vzdělávání.

V následujících letech se očekává posílení postavení pacientů ve zdravotním systému, stejně jako zvýšení jejich zdravotní gramotnosti, znalosti sociálních determinantů zdraví (SDOH) a proaktivního řízení vlastního zdraví. Okolnost, že pacienti stále více využívají digitální technologie a mohou virtuálně sdílet jejich záznamy se zdravotníky, může klást vyšší nároky na jejich kvalifikaci. Mezi zdravotníky proto roste potřeba zvyšovat si odbornost v oblasti digitálních technologií. Až tři čtvrtiny z nich si myslí, že by měli být digitálními odborníky. Poskytovatelé zdravotní péče na celém světě chtějí, aby se umělá inteligence stala součástí vzdělávání budoucích lékařů a sester. Lékaři v některých zemích jsou opatrnější, obávají se ztráty kritického myšlení a zdůrazňují potřebu zachovat si praktické zkušenosti.  

  • 55 % respondentů považuje telemedicínu za potřebnou v rámci běžných vyšetření.
  • 11 % klinických rozhodnutí je v současné době podporováno generativními nástroji AI.
  • 48 % účastníků výzkumu považuje za žádoucí, aby lékaři využívali AI při klinickém rozhodování.
  • 68 % respondentů považuje za žádoucí, aby data shromážděná pacienty sloužila ke klinickým rozhodnutím.
  • 51 % dotazovaných pokládá AI za potřebnou pro školení lékařů i sester.
  • 73 % oslovených se domnívá, že lékaři by měli být digitálními experty.

Odborníci věří, že když se zkombinuje obsah založený na důkazech s novými technologiemi, vznikne skutečně mocný nástroj pro lékaře a klinické pracovníky, který umožní dosáhnout u pacientů lepších výsledků. Současně je nezbytné zabránit jakémukoliv negativnímu dopadu na bezpečnost pacientů v důsledku technologických chyb. Odpovědné využívání AI ve zdravotnictví znamená, že v centru rozhodování zůstane člověk, a tím budou zajištěny co nejlepší výsledky péče o pacienty.

Péče založená na hodnotách

Po celém světě se stále více prosazuje koncept péče založené na hodnotách (value based care), jehož cílem je odklon od systému postaveného na jednotlivých úkonech zdravotníků k holističtějšímu a efektivnějšímu přístupu, který je zaměřený na prevenci a v jehož centru je právě samotný pacient. Ačkoliv péče založená na hodnotách není ve většině zemí zatím běžnou realitou, některé k ní směřují, což zdravotníci vnímají pozitivně.

Účastníci výzkumu mají obecně pozitivní postoj k tomuto pojetí péče, většina z nich očekává, že se tím sníží zátěž v sekundární péči, zlepší její kvalita, a to při současných úsporách nákladů. Zdravotníci si uvědomují, že je přechod na preventivní a personalizovaný přístup důležitý, ale zároveň jsou si vědomi dlouhé cesty k němu.

  • 51 % zdravotníků očekává, že péče založená na hodnotách sníží náklady na ni.
  • 64 % se domnívá, že pacienti budou mít větší možnost volby, které specialisty budou navštěvovat.
  • 67 % věří, že se zvýší kvalita konzultací s pacienty.
  • 69 % očekává, že se zkrátí doba hospitalizace.
  • 74 % účastníků výzkumu si myslí, že pozornost by měla být více zaměřena na preventivní péči.
  • 73 % dotazovaných očekává, že většina pacientů bude dispenzarizována v zařízeních primární péče.
  • 67 % zdravotníků očekává, že odpovědné instituce budou sledovat sociální determinanty zdraví pacientů.
  • 40 % považuje personalizovaný přístup k léčbě za hlavní prioritu.

Souhrnně lze říci, že zpráva Clinician of the Future 2023 zdůrazňuje roli znalostí a technologií při transformaci vztahu mezi zdravotníkem a pacientem. Přestože technologie mohou poskytovat cennou podporu a informace, je důležité, aby si zdravotníci při interakci s pacienty zachovali také empatii a porozumění. Jen tak mohou technologie přispět ke zlepšení spolupráce a komunikace s pacienty a k poskytování personalizovanější a efektivnější péče.

(asa)

Zdroj: Mulligan A., West Ch., Calero M. A. et al. Clinician of the future 2023. Elevating global voices in health care. Elsevier, 2023. Dostupné na: www.elsevier.com/clinician-of-the-future



Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#