#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Jak souvisí menopauza s poklesem kognitivních schopností?

21. 7. 2025

Perimenopauzální příznaky mohou být spojeny se změnami kognitivních funkcí i chování později v životě. Jak? To zkoumala na souboru téměř devíti stovek žen po menopauze nedávno publikovaná britsko-kanadská průřezová observační studie.

Faktory, které vstupují do hry

Je obecně známý fakt, že lidská populace stárne a spolu s tím přibývá i lidí s demencí. Podle prognóz počet osob trpících Alzheimerovou chorobou (AD) a související demencí má být v roce 2050 trojnásobný oproti roku 2015 – z 50 milionů má stoupnout na 152 milionů.

Hůře jsou na tom ženy, u nichž je riziko AD třikrát vyšší než u mužů. Jako vysvětlení se nabízí, že se průměrně dožívají vyššího věku, a tedy mají větší „šanci“, že se demence spojené s AD dožijí.

Literatura ale naznačuje, že roli hrají i další faktory, například ztráta estradiolu v menopauze. Menopauza ovšem probíhá velmi individuálně a totéž se dá říci i o jejích kognitivních důsledcích. Jak to tedy je? Na to hledala odpověď zmíněná studie.

Probandky průměrně 15 let po menopauze

Studijní soubor tvořilo 896 postmenopauzálních žen zapojených do probíhající kanadské národní online observační kohortové studie CAN-PROTECT, která se snaží posoudit vliv demografických, zdravotních, environmentálních a životních faktorů na rizika a odolnost proti stárnutí mozku. 

Průměrný věk účastnic činil 64,2 (± 7,3) roku, vlastnímu vzdělání věnovaly v životě průměrně 15,5 (± 5,0) roku, k nástupu menopauzy u nich došlo v průměrném věku 49,4 (± 6,5) roku. V celkovém souboru mělo 667 žen menopauzu spontánní (průměrně jim v době nástupu bylo 51,3 ± 4,2 roku), 162 v důsledku hysterektomie nebo ooforektomie (42,0 ± 8,7) a 67 z jiných zdravotních důvodů (nástup menopauzy ve věku 47,3 ± 5,2 roku).

Substituční hormonální terapii (HT) užívalo 166 (24,9 %) účastnic, nejčastěji uváděly užívání kombinace estrogenu a progesteronu (n = 73), dále o léčbu na bázi estradiolu (n = 41), konjugované estrogeny (n = 34), kombinace estrogenu a gestagenu (n = 18) nebo užívání samotného gestagenu (n = 12). Část účastnic ale typ HT neupřesnila (n = 47).

Ze seznamu 11 menopauzálních symptomů probandky popsaly výskyt 0–10, průměr činil 3,7 ± 2,8 (u spontánní menopauzy 3,8 ± 2,8, u menopauzy navozené 3,5 ± 2,8). Nejčastější byly návaly horka (n = 583, 88 %) a noční pocení (n = 496, 70 %), k nejméně častým naopak patřily zimnice (n = 92, 14 %) a příznaky nevyskytující se v seznamu (n = 31, 5 %).

Co se hodnotilo

Hodnoceny byly zátěž působená příznaky perimenopauzy (suma symptomů), kognitivní funkce (pomocí škály Everyday Cognition – ECog-II, kde vyšší skóre znamená větší závažnost kognitivního deficitu), mírné poruchy chování (dle skóre Mild Behavioral Impairment Checklist – MBI-C, kde vyšší skóre znamená větší závažnost), vztahy mezi závažností menopauzálních symptomů na jedné straně a kognitivními funkcemi či symptomy MBI na straně druhé.

Zohledňovány byly aktuální věk, vzdělání, věk v době nástupu menopauzy, typ menopauzy a užívání hormonální terapie (HRT).

Na symptomech záleží

Celkově studie prokázala, že větší zátěž symptomy menopauzy je spojena se zhoršením kognitivních funkcí a větším výskytem symptomů mírných poruch chování ve středním a pozdním věku. Užívání HT může pomoci zmírnit symptomy MBI více než pokles kognitivních schopností.

Zátěž daná příznaky menopauzy podle výše popsaných výsledků může predikovat náchylnost k demenci – svědčí o tom vyšší skóre kognitivní a behaviorální poruchy u žen, které měly symptomů menopauzy více.

Konkrétně se ukázalo, že:

  • Větší zátěž příznaky menopauzy byla spojena s vyššími hodnotami celkových skóre ECog-II (5,37, 95% interval spolehlivosti [CI] 2,85–7,97) i MBI-C (6,09, 95% CI 2,50–9,80]), tedy se závažnějšími změnami kognitivních funkcí i chování.
  • Každý další menopauzální symptom znamenal o 5,37 % vyšší celkové skóre ECog-II.
  • Typ menopauzy ani věk v době jejího nástupu s celkovým skóre ECog-II významně nesouvisely, věk v době nástupu menopauzy neměl významný vliv ani na vztah mezi závažností menopauzálních symptomů a celkovým skóre MBI-C.
  • Užívání HT bylo významně spojeno s nižšími hodnotami celkového skóre MBI-C (-26,90, 95% CI -43,35 až -5,67), ale nikoli s celkovými skóre ECog-II (-10,98, 95% CI -25,33 až 6,35) – změnám chování tedy HT dokázala určitou měrou čelit, změnám kognitivních funkcí ale příliš ne. Navíc užívání HT nezmírnilo vztah mezi závažností příznaků menopauzy a celkovým skóre MBI-C.

(esr)

Zdroj:

Crockford J. F. E., Guan D. X., Einstein G. et al. Menopausal symptom burden as a predictor of mid- to late-life cognitive function and mild behavioral impairment symptoms: A CAN-PROTECT study. PLOS One 2025 Mar 5, doi: 10.1371/journal.pone.0301165.



Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#